+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - Hotel Na Velké hospodě

  • Tvrz Buzice

    Tvrz Buzice

    Buzice, 83308

    (ve vzdálenosti 4,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Tvrz byla založena ve druhé polovině 14 století. Vzhledem ke své velikosti byla často nazývána hradem. V 16. století byla přestavěna obytná křídla na východě a jihu. Již koncem první poloviny 16. století byla opuštěna a je uváděna jako pustá. V jihovýchodní části jsou dodnes dobře dochovány zbytky hradního příkopu a valů.

  • Zámek Blatná

    Zámek Blatná

    Blatná, 38801

    (ve vzdálenosti 6,8 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zámek se nachází 95 km jižně od Prahy a je umístěn uprostřed tamních bažin. První zmínka o zámku je z roku 1235. Nejvýznamnější dobou pro hrad je 15. století kdy zde sídlil rod Lvů z Rožmitálu. Z přilehlé obory byl ve 20. století udělán anglický park, který je celoročně přístupný návštěvníkům.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné

    Blatná, 38801

    (ve vzdálenosti 6,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Nejznámější dominantou jihočeské Blatné je bezesporu hrad a zámek, ale za návštěvu stojí také kostel zasvěcený Panně Marii, který zde nechal mezi lety 1290-1300 vybudovat Bavor ze Strakonic. Gotický chrám volně navázal na starší románskou svatyni, která dnes tvoří jeho sakristii. Pozdně gotický presbytář byl přistavěn v 15. století a kolem roku 1515 byla hlavní loď sklenuta čtyřmi páry polí unikátní sklípkové klenby.

    Zařízení kostela je téměř výhradně rokokové, z druhé poloviny 18. století, ale největšími klenoty mobiliáře jsou pozdně gotická socha Madony a krucifix pod vítězným obloukem z doby kolem roku 1520.

  • Hrad Křikava

    Hrad Křikava

    Uzenice, 83382

    (ve vzdálenosti 11,3 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zřícenina hradu Křikava stojí na prudkém zalesněném ostrohu nad Černívským rybníkem naproti vsi Černívsko na Strakonicku v Jihočeském kraji. Hrad obdélného půdorysu uzavírala na všech stranách hradba, k jejíž vnější straně byl na jihu připojen obdélný palác. Hradním jádrem byla velká hranolová obytná věž (donjon). V severozápadním nároží stála další stavba se vstupní šíjí. Dochovaly se dosud asi 3 metry vysoké zříceniny věže, části zdiva hradby a dalších hradních objektů. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad se připomíná v letech 1345 a 1367, kdy byl majetkem pánů z Dornštejna. Pak hrad vlastnil Jindřich Kolman z Křikavy, který jej však v roce 1418 prodal, nedlouho poté byl hrad opuštěn. Koncem 15. století se hrad připomíná již jako pustý.

  • Zámek Čížová

    Zámek Čížová

    Čížová, 39831

    (ve vzdálenosti 11,4 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Renesanční zámek se nachází ve vsi Čížová na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je patrový dvoukřídlý objekt s pozdně renesančním portálem, nad kterým jsou znaky Dejmů a Kateřiny ze Sudic. Zámek není veřejnosti přístupný.

    V roce 1560 vybudovali Dejmové ze Stříteže tvrz, kterou později vlastnili Lorečtí ze Lkouše. V roce 1629 byla tvrz upravena na pozdně renesanční zámek. V 18. století byl zámecký areál doplněn o barokní kapli.

  • Zámek Štěkeň

    Zámek Štěkeň

    Štěkeň, 38751

    (ve vzdálenosti 12,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zajímavý barokní zámek stojí na západním okraji obce Štěkeň na Strakonicku v Jihočeském kraji. Zámek je pěkně udržovaný objekt, který tvoří čtyři křídla uzavírající čtvercové nádvoří, hlavní vchod je od jihu raně barokním kamenným portálem s tesaným znakem Losyů. Severní zámecké křídlo s bosovaným nárožím člení lizény. Do přízemí severního křídla byla zakomponována romantická grotta (umělá jeskyně) s mušlovitými nikami. V zahradním průčelí je trojúhelníkový tympanon. Při přístupové cestě stojí empírová brána z roku 1837. Zámek obklopuje velký přírodní park.

    V letech 1664 – 1665 nechal Jan Antonín Losy z Losintálu na místě původní tvrze postavit zámek. Jeho rod tady pak sídlil až do roku 1781, kdy hraběnka Losyová věnovala zámek svým příbuzným – knížatům Windischgrätzům, kteří zámek vlastnili až do první pozemkové reformy v roce 1920, poté zámek koupil řád anglických panen a zřídil zde soukromou internátní školu. Po roce 1950 začal zámek sloužit jako domov důchodců. V současné době je tady domov starých lidí, provozovaný nadací.

  • Hrad Střela

    Hrad Střela

    Strakonice, 38601

    (ve vzdálenosti 13,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zřícenina hradu Střela stojí na osamělém kopci v údolí řeky Otavy nedaleko Strakonic v Jihočeském kraji. Hrad Střela patřil k nejstarším hradům v jižních Čechách. Z hradu se zachovala dosud vysoká část zaoblené obvodové hradby, zvnějšku podepřené několika opěráky, z vnitřní zástavby se dochovaly pouze fragmenty zdiva dvou na hradbu napojených palácových křídel. Zříceniny obtáčí mohutný příkop a val. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. V těsné blízkosti hradních zřícenin stojí barokní, v jádru renesanční, zámek nepravidelného podkovovitého tvaru s nádvorními arkádami, který je účelově využíván.

    Hrad vznikl v 1. polovině 13. století a jeho zakladateli byli pravděpodobně Bavorové ze Strakonic. Prvním známým majitelem byl v roce 1242 Martin ze Střely. Páni ze Střely pak hrad vlastnili až do roku 1393. Poté byli jeho majiteli páni z Landštejna a Borotína, Lvové z Rožmitálu a Švihovští z Rýzmberku, od kterých hrad v roce 1504 koupil Václav Kraselovský, který jej nechal renesančně přestavět. Za Boubínských z Újezda hrad v roce 1619 dobylo a vyplenilo císařské vojsko, v roce 1645 jej vypálili Švédové. Jezuité, kteří rozbořený hrad zdědili, ponechali vlastní hradní jádro svému osudu a objekty na předhradí postupně do roku 1720 přestavěli na barokní zámek doplněný o kapli. Po zrušení řádu se majitelé často střídali, hrad však již nikdy nebyl obnoven.

  • Strakonický hrad

    Strakonický hrad

    Strakonice, 38601

    (ve vzdálenosti 13,4 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Hrad města Strakonice se nachází přímo v jeho středu na levém břehu Otavy. Mimo hradu jsou zachovány kostel, pivovar, nádvoří a věž zvaná Rumpál. Historie hradu je silně spjata s historii celého města. Hrad nechali vystavět na počátku 13. století Bavoři. V 16. století čekala hrad renesanční přestavba a na konci 17. století byl hrad již neobydlen a začal chátrat. Nacházejí se zde rozsáhlé národpisné expozice.
  • Zámek Čimelice

    Zámek Čimelice

    Čimelice, 39804

    (ve vzdálenosti 13,6 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zámek stojí na severozápadním okraji obce Čimelice na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je trojkřídlá patrová budova s arkádovým vestibulem a mansardovou střechou. Zámecké fasády člení pilastry. Zámeckému interiéru dominuje hlavní sál, vyzdobený figurálními nástěnnými malbami z roku 1760, a 2 rokokové sály s tapetovanou chinoiserií. Na zámek navazuje park.

    Zámek nechali postavit v letech 1728 – 1730 majitelé čimelického panství Bissingenové. Barokní zámek s kaplí byl vybudován podle projektu architekta A. Canevalleho. Při úpravách po požáru v roce 1767 byl zámek rozšířen o věžičky postranních křídel. V roce 1778 zdědili zámek Vratislavové z Mitrovic, kteří nechali v roce 1819 nově upravit zámecké fasády. Od roku 1840 patřil zámek Schwarzenberkům. V letech 1951 – 1982 zde byla umístěna střední průmyslová škola filmová. V roce 1993 byl zámek v restituci vrácen Karlu Schwarzenberkovi. Do roku 2001 zde sídlila Nadace současného umění, nyní je však prázdný a nevyužitý.

  • Zámek Lnáře

    Zámek Lnáře

    Lnáře, 38742

    (ve vzdálenosti 14,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Barokní zámek se nachází asi 100 km jihozápadně od Prahy uprostřed malebné krajiny plné rybníků. Nejstarší rybníky jsou zde již od dob významného českého panovníka Karla IV.. Zámek má jedinečnou freskovou a štukovou výzdobou. Byl založen 1666 Alešem Vratislavem z Mitrovic vedle renesanční tvrze. Prohlídka: freskové sály, kaple Sv. Josefa, věžní místnost s historickými hodinami, část barokní zahrady se sochami antických Bohů z Platzerovy dílny. Možnost konání svateb a společenských akcí. Stálé exposice: Zámek - rybářství, muzeum kočky. Tvrz - umělecké sklo.
  • Tvrz Lnáře

    Tvrz Lnáře

    Lnáře, 38742

    (ve vzdálenosti 14,3 km od Hotel Na Velké hospodě)

    První zmínky o tvrzi pochází z r. 1318, kdy za prvních vladyků, „rytířů ze Lnář“, byla tato stavba dřevěná a stála v močálovité nížině. Později byla přestavěna v gotickém a renesančním slohu. Do vybudování nového zámku v 17. stol. sloužila tvrz jako sídlo majitelů Lnář. V srpnu 2002 odolala velké povodni a jejím novým majitelem se stala obec Lnáře, která zatopené prostory opravila do současné podoby. Tyto byly veřejnosti zpřístupněny v celém rozsahu v květnu 2006, kdy obec zrealizovala projekt s názvem „Lnáře - vstupní brána regionu Blatensko“. Tím došlo k lokalizaci činností podporujících turistiku a cestovní ruch. V současné době je Tvrz kulturním a vzdělávacím centrem. Cílem projektu je poskytovat návštěvníkům Lnář a turistům při vstupu do regionu základní služby v rozsahu : - Informace o regionu, možnostech ubytování a pobytové náplně, Internet (místní Infocentrum) - Propagace regionu a produktů lidové tvořivosti - Prodejní výstavy regionálních produktů (expozice Lidových řemesel) - Proměnné výstavy (obrazy, fotografie, koláže, grafiky….) autorů z regionu i mimo něj, trvající zpravidla 3 měsíce - Součástí je také ojedinělá a nezapomenutelná stálá expozice skla a plastik světoznámého skláře a malíře pana Bohumila Eliáše Venkovní ozvučený orientační panel v pěti jazykových mutacích pozve návštěvníky na atraktivní místa v regionu. Věříme, že zde každý návštěvník najde pro sebe něco, co ho osloví a zaujme. Otevírací doba: červen - září 9,30 - 17,30 h úterý - neděle říjen - květen 9,30 - 15,30 h pondělí – pátek
  • Tvrz Kestřany

    Tvrz Kestřany

    Kestřany, 39821

    (ve vzdálenosti 15,1 km od Hotel Na Velké hospodě)

    V obci Ketřany se nacházejí 2 zachovalé středověké tvrze a barokní zámek. Horní tvrz byla postavena ve 13. století a v 16. přestavěna na goticko – renesanční zámek. Obec byla založena počátkem 14. století. Dolní tvrz byla postavena v 15. století a později se z ní stal pivovar. Do roku 1975 byly tvrze ještě obydleny, zatímco teď již pomalu chátrají.

  • Zámek Bezděkov

    Zámek Bezděkov

    Bezděkov, 34041

    (ve vzdálenosti 15,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zámek se nachází ve vsi Bezděkov na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélná budova s hranolovou věží, která je zřejmě pozůstatkem původní tvrze. Další dvě věže jsou v nárožích. Součástí zámeckého areálu jsou i hospodářské budovy a park. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Původní tvrz ze 14. století byla na počátku 18. století přestavěna na zámek. Poslední velké úpravy zámku proběhly po roce 1855 podle projektu architekta I. Ullmanna.

  • Kostel sv. Voršily v Újezdci

    Kostel sv. Voršily v Újezdci

    Bělčice, 38743

    (ve vzdálenosti 15,5 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Kostel sv. Voršily v Újezdci u Blatné byl postaven v letech 1240 až 1250. Kostel je v přechodném románsko-gotickém slohu. Jde o jednoduchý jenolodní venkovský kostelík s téměř čtvercovým presbytářem a hranolovou věží na severozápadě. Interiér kostela je převážně barokní.

  • Zámek Chanovice

    Zámek Chanovice

    Chanovice, 34152

    (ve vzdálenosti 16,4 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Barokní zámek se nachází v obci Chanovice na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek tvoří komplex jedno a dvoupatrových budov nepravidelného půdorysu kolem ústředního čtvercového nádvoří, do kterého vede dlouhý průjezd. Zachovalo se původní gotické zdivo s renesančními a barokními přestavbami. V interiéru zámku se uskutečňují příležitostné výstavy, ve sklepních místnostech je expozice lidových řemesel a v bývalých klenutých stájích lidové hračkářství. Na zámek navazuje rozlehlý park s vodními nádržemi a glorietem z 19. století. Původní gotická tvrz vznikla ve 14. století. Od 15. století ji vlastnili Chanovští z Dlouhé Vsi, kteří tvrz několikrát upravovali a patřila jim až do roku 1717, kdy ji koupili Rumerskichové, kteří nechali tvrz přestavět na barokní zámek. Od roku 1811 patřily Chanovice rodině Becherů, za kterých byl celý zámecký areál upraven prakticky do dnešní podoby.

    Celý zámecký areál v Chanovicích dnes tvoří společenské, vzdělávací, kulturní, ubytovací, odpočinkové a sportovní centrum pro občany šesti vesnic obce a pro návštěvníky obce. V Zámecké budově sídlí Muzeum Lidových řemesel.

  • Gotický most v Písku

    Gotický most v Písku

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 16,6 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Nejstarší most v České republice sloužil především jako obchodní stezka spojující Rakousko, Německo a Česko. Byl postaven na sklonku 13. století a je bohatě vyzdoben pískovcovými sochami z 18. století. Most je dlouhý téměř 110 metrů, široký 6,25 a je vystavěn na 6 mohutných pilířích.
  • Písecký hrad

    Písecký hrad

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 16,7 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Písecký hrad stojící u břehu řeky Otavy, je významnou památkou českého raně gotického stavitelství. Hrad byl vystavěn v 1. polovině 13. století a společně s dalšími stavbami byl zapojen do západní části městského opevnění. Nebyl tradičním výšinným hradem, ale sloužil jako rezidence při návštěvách panovníků. Do dnešní doby zůstalo zachováno jen západní křídlo s původním královským palácem. Ostatní objekty byly zbourány a nahrazeny stavbami novými. V interiéru hradu se v Rytířském sále dochovaly cenné pozdně gotické malby. Dnes v objektu sídlí Prácheňské muzeum.
  • Písecká radnice

    Písecká radnice

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 16,8 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Na západní straně Velkého náměstí v Písku stojí barokní budova radnice z let 1737-64. Jejími autory byli V. Jermář, A. Müller a F. Fanner. Bohatě zdobenému průčelí vévodí dvě vysoké hranolové věže s ciferníky na všech stěnách a středový tympanon s plastikou městského znaku. Na atice jsou posazeny původní alegorické sochy spravedlnosti, trpělivosti a síly od L. Hubera. Původní podloubí bylo zrušeno v polovině 19. století. Budova je dnes sídlem městského úřadu.

  • Kostel Povýšení sv. Kříže v Písku

    Kostel Povýšení sv. Kříže v Písku

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 16,8 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Kostel Povýšení sv. Kříže na jižním okraji Velkého náměstí připomíná bývalý dominikánský klášter, založený v Písku již ve 13. století. Mniši však byli v roce 1419 shozeni Husity ze skály a klášter byl srovnán se zemí.  Klášter i kostel byly obnoveny v roce 1636 a o pět let později přibyla i věž. Po opětovném zrušení kláštera Josefem II. byl konvent přestavěn a využíván jako věznice a soud. Kostel, ale zůstal zachován a v 19. století byla jeho věž dovýšena do současné podoby.

    Obvodové zdivo presbytáře je snad původní gotické, ale návštěvníky zaujme určitě především východní průčelí se sgrafity a nádherným renesančním štítem. Vybavení kostela je převážně barokní, z 1. poloviny 18. století. Pod dlažbou se nacházejí dvě krypty.

  • Písecké městské opevnění

    Písecké městské opevnění

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 16,8 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Ačkoliv se do dnešní doby dochovaly jen fragmenty (především v ulici Hradební a Podskalí) z původního komplexu, stojí určitě písecké městské hradby za pozornost. Byly vybudovány již na přelomu 13. a 14. století, navýšeny ve století 15. při nájezdech Husitů a naposledy obnoveny v polovině století 17. Šlo o masivní kamenný prstenec obepínající celé město se třemi vstupními branami. Obzvláště monumentální byla Pražská brána u mostu přes Otavu, na východě stávala brána Českobudějovická a až do současnosti se zachovala část (předbraní a barbakán) nejznámější brány Putimské.

  • Kostel Narození Panny Marie v Písku

    Kostel Narození Panny Marie v Písku

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 17,0 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Současně s městem a hradem byl před rokem 1254 v Písku založen děkanský kostel Narození Panny Marie. Původní raně gotické svatyni vévodily v západním průčelí dvě stejné věže, ale jižní byla koncem 15. století navýšena do dnešní sedmdesátimetrové podoby. Po požáru roku 1555 vznikly při obnově kostela renesanční obloučkové štíty na severní lodi a mezi lety 1741-1743 byla z jihu připojena barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Koncem století 19. pak proběhla celková rekonstrukce kostela v pseudogotickém stylu. Z toho období pochází také převážná část mobiliáře. Interiér je sklenut původní křížovou klenbou, vnitřní stěny jsou zdobeny gotickými malbami "Snímání z kříže", "Kristus Trpitel", "Ukřižování" a "Madona s Kristem".

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Horažďovicíh

    Kostel sv. Petra a Pavla v Horažďovicíh

    Horažďovice, 34101

    (ve vzdálenosti 18,5 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Kostel svatého Petra a Pavla byl založen současně s městem a vystavěn v letech 1260-73. Dokončen byl v první polovině 14. století. Hranolová věž pochází z roku 1454, upravena byla ještě v roce 1741. Kostel je trojlodní, s pětiboce uzavřeným presbytářem. Uvnitř kostela můžeme obdivovat vzácnou gotickou křtitelnici v podobě kalicha a na oltáři pozdně gotickou Madonu z roku 1775. Chrámové vybavení je barokní z první poloviny 18. století. Původní věž byla roku 1836 nahrazena věží novou. V letech 1991 - 2000 z popudu Spolku rodáků a přátel Horažďovic proběhla sbírka na obnovu kostelních zvonů. V roce 1993 zde byly umístěny nové zvony, zasvěcené sv.Václavovi a sv.Vojtěchu, spolu s původním umíráčkem z konce 15.století. Další zvon, věnovaný Msgr. Karlem Fořtem, je zasvěcený sv.Gorazdovi, novému patronu Horažďovic, a do kostela byl umístěn v roce 1997. Poslední ze čtyř zvonů, 980 kg vážící Petr a Pavel byl do města přivezen v prosinci roku 2000 a poprvé se všechny čtyři zvony slavnostně rozezněly nad městem o půlnoci z 31.12.2000 na 1.1.2001 v kompletním enharmonickém ladění F1 - Gis1 - H1 - D2.

    Kostel je otevřen denně od 17:30 před bohoslužbou, nebo i dle domluvy.

  • Zámek Horažďovice

    Zámek Horažďovice

    Horažďovice, 34101

    (ve vzdálenosti 18,5 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Mezi památkami města Horažďovic vyniká renesanční, barokně upravený zámek, který stojí na ostrohu nad řekou Otavou. Horažďovice se nacházejí na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek tvoří komplex patrových budov s nízkou hranolovou věží v severozápadním nároží, se zachovaným válcovým donjonem ze 13. století a malým dvorem s renesančními arkádami. Návštěvníci si mohou prohlédnout velký sál s freskovou výzdobou, malý sál s malovaným stropem i zámeckou kapli se stropní freskou, v zámecké věži je galerie. Stálé muzejní expozice jsou věnované mj. městským památkám, národopisu, archeologii, spolkovému životu města, slavným rodákům i otavským perlorodkám.

    Ve 13. století nechal Bavor ze Strakonic postavit gotický hrad. Páni ze Strakonic drželi Horažďovice do začátku 15. století, po nich pak páni z Hradce a od roku 1458 bratři Jan a Radek z Kocova. V roce 1483 koupil Horažďovice Jan ze Švamberka, ale ještě v tomto roce je prodal Půtovi Švihovskému z Rýzmberka. Za Ferdinanda Karla z Rýzmberka vypálili Horažďovice v roce 1619 vojáci císařského generála Buquoye. Za Švihovských z Rýzmberka byl hrad přestavěn na renesanční zámek, přibyl i pivovar a hospodářské objekty. V roce 1622 získal konfiskované Horažďovice Adam ze Šternberka. Šternberkové pokračovali ve stavebních úpravách, především v letech 1681 – 1692 podle plánů architekta Salominiho. Vchod do renesančního dvora byl opatřen barokním portálem, ve spodní části gotické válcové věže byla zřízena kaple sv. Kříže. Od 18. století patřily Horažďovice Mansfeldům a později Vchynským.

  • Hrad Zvíkov

    Hrad Zvíkov

    Písek, 80145

    (ve vzdálenosti 19,5 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Nad soutokem Vltavy a Otavy, na místě, kde měli Keltové své sídliště, stojí dnes velkolepá stavba raně gotického hradu. Hrad byl postaven za vlády Přemysla Otakara II. Postupně se zde vystřídalo několik šlechtických rodů, mezi kterými byli Rožmberkové a Švamberkové. Později byl hrad částečně přestavěn v renesančním stylu. Prohlídková trasa v areálu královského paláce je volná, bez průvodce, zaměřená na mimořádně kvalitní architekturu s náznakově instalovanými prostorami Rytířského sálu, přípravny jídel, Svatební síně, atd. Volně je přístupná i kaple sv. Václava s nástěnnými malbami z 80. let 15. století a oltářem Mistra zvíkovského Oplakávání.
  • Památník Romským obětem války

    Památník Romským obětem války

    Lety, 82779

    (ve vzdálenosti 19,5 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Památník byl vystavěn v místě bývalého vězeňského hřbitova u cikánského tábora, do kterého byly za fašistické okupace násilně umístěny rodiny většiny českých Romů. Autorem památníku založeného v roce 1995 je akademický malíř Zdeněk Hůlka. Zpočátku tu byl pracovní a později sběrný tábor, který byl v srpnu 1942 změněn na tábor pro Romy. Táborem prošlo za dobu jeho existence od srpna 1942 do května 1943 více než 1300 Romů, z nichž více než čtvrtina nepřežila a je pochována v místech současného památníku a na hřbitově v Mirovicích. Vězni, kteří přežili, byli deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

  • Hrad Prácheň

    Hrad Prácheň

    Horažďovice, 34101

    (ve vzdálenosti 19,6 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zřícenina hradu Prácheň stojí na ostrohu nad řekou Otavou na Klatovsku v Plzeňském kraji. Z předhradí se zachovala část obvodové hradby s mohutnou okrouhlou věží a z vlastního hradu zůstaly zbytky staveb při hradbách. Dobře zachované jsou i 4 flankovací věže. Na konci ostrohu je část obvodové hradby a torzo další věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    V roce 1315 věnoval král Jan Lucemburský kopec Prácheň Bavorovi II. ze Strakonic, který zde vybudoval kamenný hrad. Na počátku 16. století nechal hrad důkladně přestavět Půta Švihovský z Rýzmberka, brzy byl však hrad opuštěn a v roce 1588 je připomínán již jako pustý.

  • Kamenný most v Březnici

    Kamenný most v Březnici

    Březnice, 26272

    (ve vzdálenosti 20,1 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Kamenný silniční most přes říčku Vlčavu (Skalici) se nachází mezi historickým jádrem města Březnice a zámeckým areálem. Celková délka mostu činí 34,4 metru a šířka 8,5 metru. Most je kamenný, tříobloukový, na východní straně s dlouhou nájezdní rampou. Tři segmentové oblouky mají rozpětí 10,1 až 10,2 metru. Oblouky, pilíře a parapety jsou vyzděné z opracovaných kvádrů a cvikly jsou z kyklopského zdiva. Na obou koncích mostu jsou na hranolových pilířích čtyři pískovcové sochy - Ukřižování, Panny Marie Bolestné, sv. Dismase a sv.Jana Nepomuckého. Most byl postaven roku 1899 na místě staršího objektu. Stavbu připomíná bronzová deska s datováním, která je osazená na jeho západním konci. Sochy jsou (mimo sochy sv.Jana Nepomuckého) barokní, z let 1748-1750. Starší březnický kamenný most sice mohl být barokní, ale stejně tak mohl vzniknout až roku 1812, jak nasvědčuje datování na jediné mladší plastice - soše sv. Jana Nepomuckého. Ostatní sochy totiž původně nemusely být umístěné na mostě (na své současné místo byly osazeny až roku 1901).

  • Kostel sv. Františka a Ignáce v Březnici

    Kostel sv. Františka a Ignáce v Březnici

    Březnice, 26272

    (ve vzdálenosti 20,1 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Kostel sv. Františka a Ignáce na náměstí v Březnici je raně barokní. Postavil jej v letech 1642-50 Carlo Lurago, a to včetně přilehlé jezuitské koleje. Jednolodní stavba má boční kaple s emporami v patře a odsazený, trojboce zakončený presbytář. Nad vchodem do kostela sv. Ignáce v Březnici byl vymalován obraz proti sobě stojícího šlechtického páru. Muž s knírkem v tmavém šatu drží v jedné ruce listinu a v druhé klíče a jeho ruce se opírají o stůl. Je to Přibík Jeníšek a naproti němu stojí jeho manželka Ludmila, taktéž oděna černě. Také její ruka spočívá na stole a svírá růži. K obrazu patří tato legenda: Když Lokšané prchali po bělohorské bitvě před pomstou Ferdinanda II. ze země, zakopali pod růžovým keřem v březnickém zámeckém parku poklad. Doufali, že se budou moci brzy na svůj zámek vrátit a s pokladem se opět shledají. Uložili jej pod růžový keř. Avšak Lokšanům již nikdy majetek navrácen nebyl, po konfiskaci připadl Přibíkovi Jeníškovi, který byl krutým a bezohledným pánem. Mezi lidem se začalo povídat, že Přibík našel ukrytý poklad, a proto si mohl dovolit nákladně přestavět zámek a založit klášter a kostel. Když se po čase nad kostelním vchodem objevil obraz Jeníška s klíčem a jeho choti s růží, nebylo v Březnici nikoho, kdo by byl pochyboval o pravdivosti této pověsti.

  • Zámek Březnice

    Zámek Březnice

    Březnice, 26272

    (ve vzdálenosti 20,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Renesanční zámek Březnice leží ve stejnojmenné obci, západně od vodní nádrže Orlík. Vznikl z původního hradu ze 13. století. Ten v 15. století rozšířili potomci Petra Zmrzlíka ze Svojšína a v polovině 16. století byl přestavěn na renesanční zámek. Naleznete zde expozice zahrnující nábytek z 18. 19. století, historické zbraně, brnění, hodiny, porcelán a mnoho dalších.
  • Tvrz Hrochův Hrádek

    Tvrz Hrochův Hrádek

    Nestrašovice, 80485

    (ve vzdálenosti 20,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zřícenina gotické tvrze Hrochův Hrádek leží v těšné blízkosti železniční trati ze Zdic do Písku východně od Březnice. Hrochův Hrádek se nachází na Příbramsku ve Středočeském kraji. Do dnešních dnů se dochovala severní polovina třípatrové obytné věže. Po případných dalších objektech či hospodářském zázemí nezůstaly žádné stopy. Zříceniny tvrze jsou volně přístupné.

    Kdy přesně tvrz vznikla, není známo, zřejmě to bylo koncem 14. století. První dochovaná zmínka pochází až z roku 1475, tehdy byl však Hrochův Hrádek připomínán již jako pustý.

  • Zámek Orlík

    Zámek Orlík

    Orlík nad Vltavou, 39807

    (ve vzdálenosti 22,1 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zámek Orlík se tyčí na skále nad Orlickým jezerem. Zámek se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. Na zámku je téměř 150 místností včetně chodeb a přilehlých prostorů. Desetina z nich je upravena k prohlídkové trase. Interiér zámku je vybaven cenným nábytkem, obrazy, porcelánem, lustry, sbírkou zbraní, množstvím loveckých trofejí; sběratelé jistě ocení soubor vyznamenání a řádů, které získali předchozí majitelé za různé zásluhy. Návštěvníci mohou také částečně nahlédnout do soukromého křídla zámku, ve kterém je vše ponecháno tak, jak ho rodina v minulosti musela opustit. U zámku byl vybudován anglický park, ve kterém se nachází mnoho vzácných dřevin a také pseudogotická Schwarzenberská hrobka. Prohlídku zámku Orlík si lze zpříjemnit výletem lodí po hladině Orlické nádrže. Počátky původně gotického hradu sahají do 13. století, v té době byl významným opěrným bodem královské moci v jižních Čechách. Ve 14. století byl hrad rozšířen. V roce 1407 se majitelem hradu stal rod Zmrzlíků ze Svojšína. Na počátku 16. století postihl Orlík velký požár a po té ho koupil Kryštof ze Švamberka, který ho rozšířil a upravil na renesanční zámek. V roce 1623 se Orlík stal majetkem Eggenberků a od roku 1717 byli vlastníky Schwarzenberkové. Zámek byl reprezentačně upraven pro orlickou větev Schwarzenberků. V roce 1802 zámek vyhořel, brzy byl však opraven a ještě rozšířen. V letech 1849 – 1860 byl zámek ještě částečně regotizován. Roku 1948 byl zámek znárodněn, v roce 1992 byl pak Orlík v restituci vrácen dnešnímu majiteli Karlu VII. Schwarzenberku, který v té době působil jako kancléř u tehdejšího prezidenta Václava Havla.

  • Žďákovský most

    Žďákovský most

    Orlík nad Vltavou, 39807

    (ve vzdálenosti 22,6 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Žďákovský most byl po dostavění nazýván technickým divem světa. Ve své době největší jednoobloukový ocelový most překlenul hladinu Orlické přehradní nádrže nedaleko Orlíka nad Vltavou a stal jednou ze stavebních dominant celého středního Povltaví.

    Žďákovský most, pojmenovaný podle nedaleké osady zatopené při napouštění Orlické přehradní nádrže, spojuje vltavské břehy u obce Orlíka nad Vltavou asi 15 km západně od Milevska. Jeho stavba byla zahájena současně se stavbou hráze Orlické přehrady v roce 1957 a trvala do roku 1965, kdy byl slavnostně předán do užívání. Na svou dobu má výjimečné parametry. Jeho délka je 540 m, hlavní oblouk o rozpětí 330 m podpírá konstrukci, po níž vede ve výšce 50 m nad hladinou jezera a 100 m nad bývalým dnem řeky silnice z Tábora (Brna) do Plzně. Celá mostní konstrukce působí dojmem mimořádně lehké stavby.

  • Tvrz Klokočín

    Tvrz Klokočín

    Protivín, 39811

    (ve vzdálenosti 24,0 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Tvrz Klokočín stojí v luční krajině na levém břehu řeky Blanice. Tvrz Klokočín se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. V roce 1967 se zde natáčel film Markéta Lazarová. V mohutné patrové budově se sedlovou střechou se dochovaly gotické klenby z 15. století. Přilehlé hospodářské objekty pocházejí převážně z 19. století. Ve tvrzi je k vidění stálá výstava žáků a pedagogů ze škol Prácheňského regionu na téma „Radost“.

    Tvrz vznikla zřejmě ve 14. století. Od husitských válek ji vlastnili hlubočtí a zvíkovští manové. V 16. století byla tvrz renesančně upravena. V roce 1615 byla tvrz trvale připojena k Protivínu. Po určitou dobu zde byl domov důchodců, poté tvrz sloužila potřebám JZD. Koncem minulého století byl objekt vzorně rekonstruován. Nyní je tvrz soukromým majetkem.

  • Podolský most

    Podolský most

    Temešvár, 82798

    (ve vzdálenosti 24,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Součástí silničního spojení mezi Táborem a Pískem je obloukový most, který překlenul Vltavu nedaleko obce Podolí asi 10 km východně od Písku. Do doby jeho postavení zabezpečoval spojení obou břehů Vltavy řetězový most z první poloviny 19. století, který byl po dokončení nového rozebrán a znovu postaven přes řeku Lužnici u Stádlce. Stavba nového mostu, jehož projekt získal na výstavě v Lutychu v roce 1939 Velkou cenu, byla zahájena v témže roce a trvala až do roku 1942. Železobetonový most, dlouhý 510 m, překlenul celé údolí Vltavy mezi obcemi Temešvár a Podolí. Hlavní mostní pole je podepřeno obloukem o rozporu 150 m. Vozovka vede po mostní konstrukci ve výšce 65 m nad údolím.

  • Hrad Rabí

    Hrad Rabí

    Rabí, Rabí, 34161

    (ve vzdálenosti 25,7 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách. V roce 1421 zde Jan Žižka přišel o své druhé oko. Rozsáhlé hradní dělostřelecké opevnění patří na svoji dobu k nejvyspělejším obranným systémům v Evropě. V současnosti se zde pravidelně koná celá řada kulturních akcí. Přehled můžete získat na webových stránkách hradu níže.

  • Zámek Rožmitál pod Třemšínem

    Zámek Rožmitál pod Třemšínem

    Rožmitál pod Třemšínem, 26242

    (ve vzdálenosti 25,8 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Rozsáhlý zámek se nachází ve městě Rožmitál pod Třemšínem na Příbramsku ve Středočeském kraji. Zámek je trojkřídlá budova. Z původního hradu se dochovala hranolová věž se vstupní bránou, která má na třech stranách arkýře na krakorcích a zbytek okna s pozdně gotickým ostěním. Z nádvoří vede zadní brána na most k rybníku. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Po roce 1250 nechal Oldřich z rodu Buziců postavit gotický hrad. Oldřich byl zakladatelem slavného rodu pánů Lvů z Rožmitálu, kteří pak hrad vlastnili až do poloviny 16. století. Rožmitálské panství poté koupil Florián Gryspek z Gryspachu. Jeho rod však pro účast na stavovském povstání o celý svůj majetek přišel, panství pak až do poloviny minulého století drželo pražské arcibiskupství. Za Zdeňka Lva z Rožmitálu a především za Gryspeků byl gotický hrad postupně přestavěn na renesanční zámek, který byl později po několika požárech dále upravován. V poslední době prochází zámek postupnou rekonstrukcí.

  • Zámek Žichovice

    Zámek Žichovice

    Žichovice, 34162

    (ve vzdálenosti 25,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Renesanční zámek se nachází v obci Žichovice na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek tvoří komplex budov na půdorysu písmene L. Zámek je kryt střechami s renesančními štíty, nad nimiž se tyčí hranolová věž s hodinami. Ve východním zámeckém křídle je kaple z roku 1680.

    Původní tvrz vznikla v 16. století. Na jejím místě nechal Jan Libštejnský z Kolobrat kolem roku 1603 postavit renesanční zámek. V letech 1707 – 1948 vlastnili zámek Lamberkové, kteří na zámku uskutečnili několik drobných úprav. Později byl zámecký objekt využíván jako byty.

  • Tyrolský dům

    Tyrolský dům

    Květov, 82778

    (ve vzdálenosti 26,8 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Lovecký zámeček, původně založený pro chov černé zvěře, nechal postavit v letech 1810 – 1814 Karel Schwarzenberk. V roce 1880 byl zámek rozšířen o užitkové přístavby, jako kuchyni, konírny aj. Půvabný lovecký zámeček Tyrolský dům stojí uprostřed nádherné Rukávečské obory poblíž Milevska. Zámeček Tyrolský dům se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. Zámeček je stylové dřevěné alpské stavení v tyrolském slohu s vyřezávanými štíty, arkýři a pavlačí. U zámečku stojí dřevěná lesní kaple sv. Huberta, která byla vybudována v roce 1903. Poblíž je i secesní pohřebiště loveckých psů. Zámeček není veřejnosti přístupný.

  • Hrad Helfenburk u Bavorova

    Hrad Helfenburk u Bavorova

    Čepřovice, 38756

    (ve vzdálenosti 27,1 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Původně strážní hrad, dnes již využívaný pouze jako rozhledna po kraji Jižních Čech. Byl postaven za vlády Rožmerků ve 14. století a využíván zhruba 200 let. Poté začal chátrat. Zachránil ho až turistický spolek, který ho ve 30. letech 20. století začal rekonstruovat. Z jediné zachovalé věže můžete shlédnout Blanský les, Boubín a Písecké hory.

    Otevírací doba Duben - říjen: Út - Pá 10.00 - 16.00, So - Ne 9.00 - 17.00

    Vstupné Dospělí - 30 Kč Děti - 20 Kč

  • Kostel Zvěstování Páně v Dobrši

    Kostel Zvěstování Páně v Dobrši

    Drážov, 83313

    (ve vzdálenosti 27,8 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Kostel Zvěstování Páně v pošumavské obci Dobrš, ležící jihozápadně od Strakonic pochází ze 13. století a má románský původ. Kolem roku 1420 byl poškozen a poté byl přestavěn ranně goticky. Loď byla sklenuta r. 1561 Tomášem Rossim z Medrisia. V téže době byla přistavěna sakristie a následně kolem r. 1660 pak kaple sv. Kateřiny. Na západnímu průčelí přiléhá k hlavní lodi prostor kaple s románským portálem s obloučkovým vlisem a se sochou Zmrtvýchvstání Krista. Oltář v hlavní lodi je ranně barokní, na stěně pod kruchtou je umístěn krucifix z dílny J.a J.Dietrichů (jsou také autory Samsonovy kašny v Českých Budějovicích). V r. 1969 byly v hlavní lodi objeveny vzácné gotické nástěnné malby a původní gotická okna. V areálu hřbitova tohoto kostela se nachází barokní kostnice. Pod prostorem kněžiště je umístěna krypta, kde jsou pohřbeny ostatky členů rodové šlechty, která měla během historie Dobrše v držení (např.Kavkové z Říčan, Malovcové z Malovic, Kocové z Dobrše, Chřepičtí z Modlíškovic).

  • Umělá zřícenina Prašivice

    Umělá zřícenina Prašivice

    Nalžovské Hory, 34173

    (ve vzdálenosti 27,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Nedaleko Nalžovských Hor se dá na kopci nad rybníkem v lese nalézt umělá zřícenina hradu Prašivic. Tuto umělou zříceninu nechal vystavět JUDr. Ludvík Taaffe. Jedná se o kopii rodového sídla Taaffu z Irska. Mimo to nechal na Nalžovském zámku zvýšit věž, v rozích dostavět rondely, v průčelí vystavit balkon podepíraný sloupy. V přilehlém lesoparku lze nalézt kamenného draka a želvu.

  • Zámek Nalžovy

    Zámek Nalžovy

    Nalžovské Hory, 34173

    (ve vzdálenosti 28,7 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Barokní zámek se nachází v obci Nalžovské Hory na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek je čtyřkřídlá budova s dvoupatrovým průčelím, nad kterým se tyčí velká hranolová věž se čtyřmi nárožními polygonálními věžičkami, v nádvoří jsou slepé arkády. Zámek obklopuje anglický park.

    Švihovští z Rýzmberka nechali v 1. polovině 17. století vybudovat renesanční zámek. V roce 1718 koupila zámek hrabata z Pöttingu, za kterých byl původní zámecký objekt přestavěn na rozsáhlé barokní zámecké sídlo. Za Taaffů následovaly především ve 2. třetině 19. století další úpravy, barokní charakter zámeckého areálu však zůstal v podstatě zachován. V roce 1929 zámek vyhořel, byl však opraven. Taaffeové vlastnili zámek do roku 1937. Po 2. světové válce sloužil zámek jako škola. V současné době je zámek soukromým majetkem.

  • Kostel sv. Jakuba v Nepomuku

    Kostel sv. Jakuba v Nepomuku

    Nepomuk, 33501

    (ve vzdálenosti 28,8 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Na Přesanickém náměstí v Nepomuku stojí vzácná sakrální památka, nejstarší kamenná stavba v kraji. Je jí kostel sv. Jakuba, založený v bývalé vsi Přesanice již v polovině 12. století. V tomto období sloužil nejen jako svatyně, ale zároveň jako malá pevnost. Koncem 13. století proběhla gotická přestavba kostela na trojlodní baziliku, která se v nepříliš změněné podobě dochovala dodnes. Na síňově trojlodí o rozměrech cca 16×18 metrů navazuje pětiboce uzavřený presbytář se sakristií na severní straně a vzácným románským portálem na straně jižní. Kolem roku 1788 byla ke kostelu přistavěna v ose hlavní lodě a kněžiště volně stojící hranolová věž z barokní cibulovou střechou, která nahradila původní zvonici nad sakristií. V letech 1859-60 proběhla regotizace kostela.

    Uvnitř můžete obdivovat nástropní malby z období renesance, jinak je vybavení převážně pseudogotické, z doby poslední přestavby.

  • Zámeček Vysoká u Příbrami

    Zámeček Vysoká u Příbrami

    Vysoká u Příbramě, 80513

    (ve vzdálenosti 29,0 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Novorenesanční zámeček s rozsáhlým parkem a jezírky nechal postavit v roce 1878 JUDr Václav Kounic. Majitel zámku byl švagrem Antonína Dvořáka, proto není tedy divu, že zde hudební skladatel pobýval. V roce 1884 koupil od Kounice nedaleko stojící vilu Rusalka, přestavěnou z někdejšího ovčína. Tvořil zde až do své smrti. Nejnovější zámecká expozice z roku 1994 seznamuje návštěvníky s osobnostmi majitelů zámku, rozsáhlejší část informuje o životě a díle Antonína Dvořáka. Nechybí zde koncertní síň a knihovna, pro pořádání krátkodobých výstav byla otevřena ve sklepních prostorách Galerii Václava Kounice (květen 2001). V přilehlém parku si můžeme prohlédnout Dvořákův pomník, odhalený v roce 1962.

  • Zámek Zelená Hora

    Zámek Zelená Hora

    Klášter, Nepomuk, 33501

    (ve vzdálenosti 29,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zámek Zelená Hora s bohatou historií leží v malebné krajině Nepomucka. Mnohým se jistě vybaví jeho jméno v souvislosti s filmem Černí Baroni podle předlohy českého kreslíře Miroslava Švadrlíka. Nepříznivý osud zapříčinil skutečnost, že většina původního vybavení zámeckých interiérů byla rozvezena po blízkých zámcích nebo ztracena. Přesto je návštěva Zelené Hory, jejíž slavnou historii jí upřít nelze, nezapomenutelným zážitkem. Expozici tvoří výstava k historii zámku a kdysi slavného kláštera v bývalé konírně, dále pak výstava k Rukopisu zelenohorskému, fotografie zámku, např. letecké snímky či umělecké fotografie včetně kolorovaných starých fotografií a další zajímavosti.
  • Kostel sv. Petra a Pavla v Albrechticích nad Vltavou

    Kostel sv. Petra a Pavla v Albrechticích nad Vltavou

    Albrechtice nad Vltavou, 39816

    (ve vzdálenosti 29,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Kostel sv. Petra a Pavla stojí na mírném návrší ve vsi Albrechtice nad Vltavou a je obklopen unikátním hřbitovem. Románská svatyně byla postavena již kolem roku 1250, má mohutný západní portál a na něj navazující podvěží, jednu loď s původní kruchtou a především půlkruhový dvojitě odstupněný presbytář (apsidu) s unikátními nástěnnými malbami z doby vzniku kostela. Na ní jsou z boků přilehlé sakristie a oratoř. V 18. století byla bohužel provedena rozsáhlá barokizace, strop lodi byl zklenut valenou klenbou, další úpravy pak proběhly ve století 19.

    Velmi zajímavou částí areálů je hřbitov a především hřbitovní zeď s mnoha jednotlivými arkádami s figurálními lidovými malbami od F. Mikuly. Kapličky byly budovány cca od roku 1840, později i na východní stěně kostela.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bavorově

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bavorově

    Bavorov, 38773

    (ve vzdálenosti 29,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    V jihočeském Bavorově, jen pár desítek metrů západně od náměstí Míru stojí jedna z nejvzácnějších českých sakrálních staveb. Mezi lety 1360-84 zde pod vedením Jana z Rožmberka vznikl gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně jednolodní, později dvoulodní stavba s příčnou lodí a dlouhým, pětiboce ukončeným presbytářem. V roce 1604 byla vybudována renesanční věž na jihozápadním nárožím, po požáru o cca 50 let později proběhla celková přestavba kostela (na dnešní trojlodí) a v letech 1905-08 regotizace. Velká část kostela, především v přízemí, je však stále původní, ze 14. století.

    V interiéru je možné obdivovat vzácné nástěnné malby z 15. a 16. století. Další zařízení včetně např. obrazů Karla Škréty je převážně barokní.

  • Zámek Dub

    Zámek Dub

    Dub, 38425

    (ve vzdálenosti 30,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zámek se nachází ve vsi Dub na Prachaticku v Jihočeském kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá stavba se vstupní věží a malým nádvořím, obehnaná zdí s cimbuřím. V zámeckém interiéru se dochovala dvě renesanční ostění se znaky Hodějovských. Zámek obklopuje park s exotickými dřevinami.

    Původní tvrz z 15. století nechali Říčanští z Hodějova v 17. století přestavět na pozdně renesanční zámek. V letech 1854 – 1860 byl zámek novogoticky upraven podle projektu architekta J. Niklase. Ve 2. polovině minulého století využívalo zámek SOU zemědělské, po jeho zrušení zůstal zámecký objekt prázdný a zchátral. V restituci byl zámek vrácen potomkům posledních majitelů, současní vlastníci provádějí obnovu zámeckého areálu.

  • Mítov

    Mítov

    Nové Mitrovice, 33563

    (ve vzdálenosti 31,0 km od Hotel Na Velké hospodě)

    První písemná zmínka o obci Mítov pochází z roku 1349, jež popisuje Mítov jako kolonii, která byla založena lidmi ze sousedního Rožmitálska. Vlastní obec vznikla jako ves shlukového a částečně jednořadového typu. Na počátku svého vzniku byl Mítov zemědělskou obcí. V roce 1588 patřila obec k majetku rodu Gryspeků, kteří Mítov připojily k mirošovskému panství a roku 1616 za Vratislavů z Mitrovic byla obec připojena k panství poříčskému, k němuž patřila až do zrušení patrimoniálního zřízení. Další historický vývoj Mítova pak splývá s osudy obce Nové Mitrovice.

    Nedaleko obce stojí dvě hradiště, která zde vznikla zřejmě již v prehistorické době. Prvním z nich je hradiště Kokšín, jež se rozprostírá na stejnojmenném vrchu v nadmořské výšce 675 m. n. m. Od Mítova je kokšínský vrch vzdálen zhruba 1 km a jeho jméno pochází pravděpodobně od osobního jména jistého Kokeš, zdejšího hajného. Jsou zde zachovány zbytky ranně historického hradiště, jehož valy tvořící opevnění jsou vyhotoveny z křemene a táhnou se podél ve tvaru obdélníka o celkovém obvodu přes 400 metrů. Nejzachovalejší je jižní část valu, která má délku asi 80 metrů.

    V roce 1955 byla na Kokšíně vyhlášena Státní přírodní rezervace, jejímž účelem bylo ochránit letitý smíšený les s původní květenou o stáří porostu 220 let. Druhým hradištěm je mítovský hrad, jinak zvaný "Liškův", ležící nedaleko zdejšího kamenolomu. Hrad je nazvaný podle rodu Lišků, kteří zde vlastnily části pozemků.

    Na počátku třicetileté války stál v Mítově jeden selský statek, dvě chalupy a panský mlýn. Po válce zůstala velikost obce nezměněna. Čtyři nová stavení ve vsi přibyla v první polovině 18. století a další rozmach obce proběhl v první polovině 19. století, v roce 1843 zde bylo již 36 domů. Dobývání železné rudy začalo však záhy upadat a mítovská pec byla časem zrušena. V obci byl pod dolejším rybníkem, proti čp. 18, zřízen železný hamr na zbraně, v němž se později kovaly lopaty, sekery, motyky, pluhy a také pily, zanikl roku 1875. Po jeho zrušení byla u dolejšího rybníka zřízena vodní pila a vedle ní soustruh. Vodní pila v roce 1893 vyhořela. V první polovině 19. století žily v obci většinou hutníci, horníci a dělníci zaměstnaní v hamru na zbraně. Počet obyvatel byl nejvyšší roku 1880 a od této doby už jen stále klesal. V současné době vesnička spadá pod Nové Mitrovice a žije zde dohromady 337 obyvatel.  Od roku je 1995 je Mítov vesnickou památkovou rezervací.

  • Klášter Milevsko

    Klášter Milevsko

    Milevsko, 39901

    (ve vzdálenosti 31,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    První zmínka o klášteru Milevsko se datuje do roku 1184. V této době se zde začala budovat největší jihočeská románská stavba - premonstrátský klášter. Poslední stavební úpravy kláštera byly dokončeny ve 14. století. Klášter je unikátní a velmi stará a vzácnou budova. Areál kláštera je jednou z našich nejznámějších kulturních památek. Dnes je v areálu kláštera umístěno muzeum Milevska se stálou expozicí.

  • Kostel sv. Jiljí v Blanici

    Kostel sv. Jiljí v Blanici

    Bavorov, 38773

    (ve vzdálenosti 32,0 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Na kraji vesničky Blanice nedaleko Bavorova stojí od 12. století kostel sv. Jiljí, vzácná sakrální památka z období rané gotiky. Z původní románské svatyně se dochovaly části obvodových zdí v západní části hlavní lodi, ale její větší část je právě raně gotická, stejně jako empora a jižní portál. V letech 1385-90 provedl výraznou přestavbu kostela stavitel svatostánku v Bavorově – Jan z Rožmberka. Tehdy vznikla příčná loď, doplňující půdorys kostela do tvaru kříže, a obdélné kněžiště, sklenuté dvěma poli křížové klenby. Na jihozápadě byla postavena hranolová věž, v období baroka pak sakristie, jižní předsíň a následně i márnice, přilehlá k severní stěně. Vybavení interiéru je z velké části barokní, z doby mezi lety 1700-50.

  • Zřícenina tvrze Zavlekov

    Zřícenina tvrze Zavlekov

    Zavlekov, 34174

    (ve vzdálenosti 33,0 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zřícenina staré tvrze stojí na skalnatém ostrohu v obci Zavlekov na Klatovsku v Plzeňském kraji. Dochovaly se vysoké zdi s okrouhlou baštou s gotickým portálem ve výši prvního patra. Zříceniny tvrze jsou volně přístupné.

    Tvrz nechal ve 14. století vybudovat zřejmě Dluhomil z Velhartic. Již v roce 1544 je tvrz uváděna jako pustá. V roce 1856 byla zřícenina za hraběte Taaffeho částečně dostavěna a areál romanticky upraven. Ve 2. polovině 16. století postavil Jan Chanovský Dlouhoveský z Dlouhé novou tvrz, která však zanikla někdy v 17. století a v písemnostech z roku 1739 se již neuvádí. Z jejích zbytků byl postaven špýchar.

  • Hrad Potštejn u Žinkov

    Hrad Potštejn u Žinkov

    Hrad Potštejn, Žinkovy, 33554

    (ve vzdálenosti 33,4 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Pozůstatky ranně gotického hradu postaveného pány ze Žinkov v 13. stol. Hrad byl opuštěn již v průběhu 14.stol. Dodnes se zachovaly hluboké příkopy, zbytky obvodových zdí a útočištné věže. Pod zříceninou romantická stavba poustevny, východně od hradu gloriet z poč. 19.stol. Cca 0,5km jižně Obrovo hradiště - pozůstatky keltského a slovanského sídliště. Kresba v úvodu 2. dílu žinkovské pamětní knihy s nápisem: "Zbytky hradní věže na Potštýně v r. 1816" http://www.pb.cz/alfa/zinkovy/reg_blizsiokoli.htm

  • Kaple Anděla Strážce v Sušici

    Kaple Anděla Strážce v Sušici

    Náměstí Svobody 138, Sušice, 34201

    (ve vzdálenosti 33,5 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Raně barokní kaple z roku 1682 - 83 stojí na vrcholu Stráž (552 m n.m.). Byla vystavěna na způsob poutních kaplí kapucínským řádem. Je přístupná pouze na pouť a při bohoslužbách. Díky poloze je kaple také ideálním vyhlídkovým bodem na město Sušici.
  • Zámek Žinkovy

    Zámek Žinkovy

    Žinkovy, Žinkovy, 33554

    (ve vzdálenosti 33,6 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Vznikl v druhé polovině 17. stol. v místech původní tvrze. U zámku se rozprostírá park a velký Žinkovský rybník. Po r. 1948 sloužil zámek jako odborářská zotavovna. V současné době je veřejnosti nepřístupný. Povolen je ovšem vstup do parku, který stojí za návštěvu.

  • Kostel sv. Vojtěcha v Příbrami

    Kostel sv. Vojtěcha v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 34,3 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Kostel svatého Vojtěcha je nejvýznamnější stavbou na náměstí J. A. Alise v Příbrami VI - Březových Horách. Byl vybudován v letech 1887 – 1889 v novorenesančním slohu podle plánů renomovaného architekta B. Münzbergera. Kostel Sv.Vojtěcha má pilířové stejnolodí, obdélníkový presbytář s apsidou a vysokou hranolovitou věž. Okna se pyšní pseudorenesanční malbou od J. Z. Quasta, která představuje P. Marii Bolestnou. V průčelí kostela se nachází polychromovaný reliéf, který znázorňuje Ježíška držícího v rukou březovou větvičku – jako symbol Březových Hor a zdejších dolů. Chrám byl zasvěcen patronu horníků sv. Vojtěchu, což je patrné i na hlavním oltářním obraze. V levé lodi se vyjímá oltář P. Marie, v pravé oltář sv.Václava.

    Kostel patří do Římskokatolické farnosti a bohoslužby se zde konají pravidelně, pětkrát v týdnu (Po,St,Čt,Pá v 18 hod a v neděli v 9 hod).

  • Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra v Příbrami

    Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 34,4 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Nejnovější církevní stavbou na Březových Horách (příbramská čtvrť) je sbor Církve československé husitské na paměť Mistra Jakoubka ze Stříbra. Kostel byl postaven v Prokopské ulici v roce 1936 podle návrhu architekta S. Vachaty. Objektu vévodí 30 m vysoká věž, která je zakončena drouramenným křížem. Na vrcholu věže je ochoz sloužící jako rozhledna. Do sboru se vstupuje mramorovým kolumbáriem, které osvětlují barevná okna s nápisy "Pokoj vám" a "Pravda vítězí" - autorem tohoto výtvarného řešení byl ak. sochař Václav Šára. Jeho dílem jsou i reliéfy u oltáře a sousoší s názvem "Práce" a "Svoboda" v rozích sboru. V kněžišti za oltářem najdeme na kamenech z březohorského dolu Vojtěch a z města Stříbra svítící dvouramenný kříž. Na bohoslužebném stole je svícen, jenž má podobu sepjatých rukou nad horou Říp a nápis: "Modlitba za vlast". Pod kůrem je druhé kolumbárium, zasklené. Je zde rovněž celoročně vystavený hornický betlém od místního havíře a hudebníka Emanuela Trnky. Bohoslužby se zde konají pravidelně v neděli v 9 hod.

  • Židovský hřbitov Sušice

    Židovský hřbitov Sušice

    Příkopy, Sušice, 34201

    (ve vzdálenosti 34,4 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Starý židovský hřbitov je vklíněn do zbytků hradeb obklopujících staré město. Byl zřízen roku 1626.
  • Kostel sv. Prokopa v Příbrami

    Kostel sv. Prokopa v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 34,7 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Nejstarším církevním objektem na Březových Horách byla dřevěná Prokopská zvonice situovaná na vrcholu Březové hory, která zde stála již v 16. století. Velmi cennou památkou na tuto dobu je původní zvon z r. 1580, jenž je nyní v expozici Hornického muzea. Podnět k přestavbě této dřevěné zvonice v kamennou kapli dal hormistr Jiří Tomáš Pusch. Roku 1732 byla kaple dostavěna a v den sv. Prokopa, patrona horníků, v roce 1733 vysvěcena. Postupem let se však kaple byla malá s ohledem na množství havířů, kteří se v okolí usazovali. Roku 1835 byl proto nejprve ke kapli přistavěn dřevěný přístavek a pak v roce 1879 byla větší část staré kaple zbourána a byla v pseudorománském slohu vybudována současná stavba kostela. Kostel je jednolodní, s hranolovitou věží v západní části. Má obdélníkový presbytář. Hlavní oltář je portálový, sloupový s obrazem sv. Prokopa a barokními sochami sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Boční oltář sv. Barbory je rokokový, se soškami sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého.

  • Svatá Hora u Příbrami

    Svatá Hora u Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 34,8 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Mariánská bazilika na Svaté hoře u Příbrami patří k hlavním poutním místům v České republice. První mariánská kaple v těchto místech stála již v roce 1260. V 15. století tu stával malý kostelíček s věží a zvonem, kde byla uctívána nynější socha Panny Marie s Ježíškem. Prvním jejím ctitelem byl první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.

    Soška Panny Marie pochází z roku 1348, je tmavá, vyřezaná z hruškového dřeva. Od dob baroka je oblékána jako královna do různých šatů v liturgických barvách. V roce 1732 byla slavnostně korunována se souhlasem tehdejšího papeže krásnými korunkami.

    Hlavní pouť "Korunovace" se koná každý rok o třetí neděli po Seslání ducha svatého. Poutní slavnosti jsou zde však od jara do konce podzimu každou neděli i sobotu.

    Nynější chrám byl postaven v letech 1660 až 1673 podle jednotného plánu architekta Carla Luraga. Stavba je pojata jako mariánský hrad: náměstí, vstupní brána, ambity se čtyřmi hlavními kaplemi a dalšími devíti oltáři, malé nádvoří a uprostřed vyvýšena svatyně Panny Marie Nanebevzaté. V ní je stříbrný oltář, bohatě zdobený svatostánek a nad ním stánek pro milostnou sošku Panny Marie.

    Z Příbrami vedou na Svatou Horu kryté schody 460 m dlouhé, postavené v roce 1730. Od roku 1990 je duchovní správa Svaté Hory opět svěřena kněžím kongregace Nejsvětějšího Vykupitele - redemptoristům.

  • Kostel sv. Jakuba v Příbrami

    Kostel sv. Jakuba v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 35,1 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Původně gotický kostel svatého Jakuba představuje pravděpodobně nejstarší architektonickou památku v Příbrami. Zrod kostela ve 13. století nám přibližuje například zajímavá listina datovaná k 6. červnu 1298. V 18. století došlo k zásadním barokním úpravám. Hlavní oltář je z roku 1750 a byl zhotoven z mramoru. Je prací Josefa Lauermanna a pochází z kláštera v Mariánské Týnici, po jehož zrušení v roce 1785 byl oltář přenesen do Příbrami. S ohledem na svoji výšku byl zapuštěn základem asi 4 m níže do původní gotické krypty. Z Mariánské Týnice pocházejí rovněž torza tepaných mříží a balustry, dva další oltáře se sochami cisterských světců a také kazatelna. K nejcennějším památkám se řadí i původní příbramská cínová křtitelnice z roku 1511. Současná podoba stavby pochází z roku 1869. Kostel tvoří dominantu náměstí T. G. Masaryka.

  • Zámek Příbram

    Zámek Příbram

    Tyršova 106, Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 35,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zámek je pozoruhodnou památkou města Příbrami ve Středočeském kraji. Zámek je rozsáhlá dvoupatrová čtyřkřídlá budova kolem obdélného nádvoří. Z původního hradu se zachoval arkýř na východní straně zámeckého objektu. Na zámku je Galerie Františka Drtikola se stálou expozicí věnovanou životu a dílu tohoto významného fotografa a příbramského rodáka.

    Kolem poloviny 14. století nechal arcibiskup Arnošt z Pardubic postavit k ochraně stříbrných dolů menší hrad či tvrz. Na počátku 15. století získal hrad Zbyněk Zajíc z Hazmburka, který jej nechal nově opevnit. Na počátku husitských válek se hrad dostal do rukou příbramských husitů, později jej několikrát vyplenilo vojsko katolické šlechty. V roce 1576 byl hrad znovu vypleněn. Po roce 1670 jej arcibiskup F. M. Sobek z Bilenberka nechal opravit a přestavět na barokní zámek. V polovině 19. století byla zámecká budova adaptována pro potřeby báňského učiliště. V 80. letech minulého století byl zámek nově rekonstruován. Nyní slouží zámek kulturním účelům a sídlí zde také infocentrum a Muzeum Třetího odboje.

  • Poutní místo Lomec

    Poutní místo Lomec

    Truskovice, 83378

    (ve vzdálenosti 35,5 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Poutní místo Lomec se nachází jižně od Vodňan, na kopci uprostřed lesa byl postaven (1692-1704) hrabětem Filipem Emanuelem Buquoyem barokní kostel Panny Marie. Uprostřed kostela stojí hlavní oltář v podobě zmenšené napodobeniny Berniniho papežského oltáře u sv. Petra v Římě. Tohoto úkolu se skvěle zhostil řezbář Jan Wauscher z Lince. Od první soboty v březnu 1989 se konají poutě každou první sobotu v měsíci už zcela pravidelně.

  • Pustý Hrádek

    Pustý Hrádek

    Kašperské Hory, 34192

    (ve vzdálenosti 35,6 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Pustý hrádek, to jsou vlastně zbytky předsunutého opevnění hradu Kašperk, který leží 400 metrů východně na skalnatém hřebenu. Byla zde původně pětiboká věž, která vznikla současně s hradem, a cesta vedoucí k pravé hradní bráně tak byla v celé délce pod kontrolou právě tohoto strážiště. Na Puský Hrádek se dostanete kamenitou strmou cestou od hradu Kašperk. Cesta je značená a pod Pustým Hrádkem je informační tabule. Je odtamtud úchvatný pohled do okolí.

  • Tvrz Kašovice

    Tvrz Kašovice

    Hrádek, 34141

    (ve vzdálenosti 35,8 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zřícenina tvrze stojí na zalesněné výšině u vsi Kašovice na Klatovsku v Plzeňském kraji. Jednalo se o přechodný typ mezi venkovskou tvrzí a zemanským hrádkem. Dochovaly se třípatrové zdi paláce. Zříceniny tvrze jsou volně přístupné.

    Tvrz vznikla zřejmě ve 14. století, připomíná se v roce 1341. Tvrz náležela původně Sezemovi z Kašovic. Po husitských válkách byla přičleněna k velhartickému panství. V 16. století byla tvrz opuštěna a postupně se změnila ve zříceninu.

  • Zámek Spálené Poříčí

    Zámek Spálené Poříčí

    Spálené Poříčí, 33561

    (ve vzdálenosti 35,8 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zámek je perlou městečka Spálené Poříčí na Plzeňsku. Je to čtyřkřídlá stavba se vstupní pseudogotickou věží se znakem kapituly sv. Víta. V nádvoří zámku je arkádová chodba a kamenné portály. Dochovaly se zbytky renesančních psaníčkových sgrafit. Z původní tvrze se dosud zachovala kamenná deska s letopočtem 1617. Na zámku je k vidění stálá expozice „Život na vesnici na počátku minulého století“ s ukázkou dobového nábytku, je zde také zajímavý koncertní sál s kazetovým stropem ze 17. století. Na zámek navazuje nevelký park.

    Původní tvrz vznikla na počátku 15. století. Za Mitrovských byla tvrz v 1. polovině 17. století přestavěna na trojkřídlý renesanční zámek. V roce 1680 byl zámek rozšířen ještě o čtvrté křídlo. V letech 1749 – 1945 vlastnila zdejší panství pražská kapitula sv. Víta. V 1. polovině 19. století byly provedeny novogotické úpravy. Nyní na zámku sídlí církevní střední odborná škola.

  • Hrad Kašperk

    Hrad Kašperk

    Kašperské Hory, 34192

    (ve vzdálenosti 35,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Hrad Kašperk
  • Hrad Kašperk

    Hrad Kašperk

    Žlíbek 55, Kašperské Hory, 34192

    (ve vzdálenosti 35,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Gotický hrad Kašperk byl založený roku 1356 Karlem IV. Důvody k založení tohoto stážního hradu byly hned tři. Prvořadou nutností byla potřeba zajistit ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem. Druhým důvodem byla panovníkova snaha o ochranu zlatonosné oblasti Kašperských Hor. V neposlední řadě Karel IV. považoval za nutné zajištění bezpečnosti na nově zřízené obchodní komunikaci zvané Zlatá stezka. Ta spojovala Čechy s Bavorském a dále s vyspělými oblastmi západní Evropy. Jedna z jejích větví vedla přes Kašperské Hory. Hrad nebyl nikdy dobyt a je to nejvýše položený královský hrad v Čechách (886 m n.m.).

  • Rodný dům Mistra Jana Husa

    Rodný dům Mistra Jana Husa

    Husinec, 38421

    (ve vzdálenosti 36,0 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Rodný dům Místra Jana Husa najdeme ve městě Husinec. Jedná se o goticko-renesanční dům č.p. 36, jež byl v druhé polovině 19. století přestavěn do původní podoby. V roce 1952 byl v tomto domě vyudován památník s expozicí života a díla Mistra Jana Husa. Kromě muzejní expozice je v domu knihovna a studovna. V roce 1991 byly z památníku odstraněny ideologické totalitní části a pamětní síň byla rozšířena o galerii malíře Josefa Krejzy, husineckého rodáka. Na Husineckém náměstí stojí pomník Mistra Jana Husa zhotovený v roce 1958. Rodný dům Mistra Jana Husa byl v roce 1978 vyhlášen Národní kulturní památkou. První známý majitel tohoto domku je uváděn v roce 1634 Zikmund Nána. Domek při požárech města několikrát vyhořel a po požárech býval znovu opraven. Posledním soukromým majitelem domku byl v roce 1880 Augustin Jíleček. V roce 1869 při 500.výročí narození Jana Husa byl na domku umístěn Husův reliéf. V roce 1883 získala přední část domku TJ Sokol v Praze. V roce 1911 byly před domem vysazeny dvě lípy. U příležitosti pětistého výročí smrti Jana Husa byl domek rekonsruován a byl mu vrácen jeho původní vzhled. Po druhé světové válce se stává domek majetkem státu.
  • Zámek Hradiště

    Zámek Hradiště

    Blovice, 33601

    (ve vzdálenosti 36,3 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Rozsáhlý zámek Hradiště stojí uprostřed anglického parku na jižním okraji Blovic na Plzeňsku. Trojkřídlou zámeckou stavbu člení rizality zakončené cimbuřím. Do zámku vede most přes bývalý příkop. V zámecké kapli jsou cenné obrazy od J. V. Hellicha. Hodnotný zámecký park se uvádí již v roce 1687, některé dřeviny jsou starší více než 400 let.

    Josef Mario Krakovský z Kolovrat nechal původní tvrz v roce 1775 přestavět na poměrně jednoduchý zámek. Později získali zámecký objekt Pálffyové, kteří nechali zámek v roce 1873 upravit v duchu tehdy módní novogotiky. Dnes sídlí na zámku Muzeum jižního Plzeňska, které představuje sbírky z oblasti archeologie, historie i výtvarného umění.

    Otevírací doba muzea květen - září  : út - ne  10.00 - 17.00 hod. říjen - duben : út - pá  9.00 - 15.00 hod.

    Vstupné dospělí - expozice 20,- Kč, výstavy 20,- Kč důchodci, studenti a děti (5-16)  - expozice 15,- Kč, výstavy 15,- Kč

  • Hrad Vrškamýk

    Hrad Vrškamýk

    Kamýk nad Vltavou, 26263

    (ve vzdálenosti 36,4 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Rozsáhlé zříceniny kdysi významného královského hradu Kamýk, nazývaného také Vrškamýk nebo Hunec, stojí na nízkém návrší nad městečkem Kamýk nad Vltavou na Příbramsku ve Středočeském kraji. Kamýk byl typem hradu s plášťovou zdí a měl neobvykle pravidelný půdorys. Dochovaly se dosud vysoké nádvorní zdi hradního paláce se zbytky kaple a vstupní věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil král Václav I. v 1. polovině 13. století v místech staršího knížecího dvorce, který se připomíná již v roce 1186. Hrad býval správním centrem staré kamýcké žuly a mocenskou oporou posledních Přemyslovců. Ve 14. století vybírala hradní posádka clo z plavby po řece Vltavě. Po vybudování Karlštejna však ztratil význam a byl opuštěn. Zpustlý hradní objekt pak využívali loupeživí rytíři, kteří přepadali vltavské lodě.

  • Kamýcké prášení...

    Kamýcké prášení...

    Kamýk nad Vltavou, 26263

    (ve vzdálenosti 36,7 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Kamýcké prášení aneb oprašování starých tradic se v roce 2008 bude konat opět na hradě, a to poslední víkend v srpnu. Podrobnosti v sezóně v Infocentru Kamýk.
  • Zámek Mokrosuky

    Zámek Mokrosuky

    Mokrosuky, 82351

    (ve vzdálenosti 36,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Renesanční zámek se nachází ve vsi Mokrosuky na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová dvoukřídlá budova se sedlovou střechou, ozdobnými štíty a otevřenými arkádovými chodbami. V zámeckém interiéru se dochovaly původní hřebínkové křížové klenby, zachovaly se i zbytky sgrafit.

    Zámek nechal v 16. století vybudovat Volf Gothard Pergler z Perglasu. Od 17. století byl zámecký objekt trvale připojen k velhartickému panství. Nyní je na prodej a čeká na nového majitele.

  • Hrad Osule

    Hrad Osule

    Vitějovice, 38427

    (ve vzdálenosti 37,3 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zřícenina hradu Osule, nazývaného také Vítějovice, se nachází na Prachaticku v Jihočeském kraji. Přístup k hradu chránila ze severu mohutná válcová věž, z níž zůstala spodní část. Na ni navazoval nevelký prostor předhradí a pak vlastní hrad lichoběžníkového tvaru, jehož rozlehlé nádvoří obklopovala ze všech stran palácová křídla. Na jižní straně byla druhá kulatá věž. Zachovaly se asi 2 metry vysoké zbytky dvou věží a část zdiva hradního paláce. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil zřejmě král Přemysl Otakar II. po polovině 13. století. Po jeho smrti se stavba hradu zastavila a rozestavěný objekt, pobořený snad již za povstání Vítkovců v roce 1276, zůstal královským majetkem až do roku 1283, kdy ho získal Jan z Michalovic. Po roce 1317 jej páni z Újezda vyměnili s Bavorem II. ze Strakonic za hrad Pořešín. Tehdy již však hrad Osule definitivně ztratil význam a byl opuštěn. Nedostavěný hradní objekt byl pak úmyslně poničen, aby se nestal útočištěm loupežníků. Archeologický výzkum v roce 1985 odkryl část hradního zdiva.

  • Zámek Vimperk

    Zámek Vimperk

    Vimperk, 38501

    (ve vzdálenosti 37,7 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Založen na místě staršího hradiště zvíkovským purkrabím Purkartem z Janovic ve 2. polovině 13. století. Od konce 14. století patřil vladykům ze Sulevic. V té době již stálo pod hradem městečko. V roce se stal 1470 držitelem proslulý válečník Václav Vlček z Čenova. Za Petra Kaplíře ze Sulevic je spojeno roku 1479 městečko i hrad v jediný opevněný celek a postavena předsunutá pevnůstka Haselburg, která zajišťovala slabé místo hradu. Od roku 1494 je v majetku Malovců z Chýnova za nich začala přestavba hradu v zámek. V roce 1553 byl držitelem Jáchym z Hradce, roku 1563 Vilém z Rožmberka, v roce 1601 Volf Novohradský z Kolovrat který započal další přestavbu, od roku 1630 Eggenberkové a 1698 Schwarzenberkové. Nádvoří je obklopeno dvoupatrovými budovami, část přízemí s arkádami na pilířích, nad blokem budov vystupuje kaple sv. Josefa. Na nejzazším skalnatém cípu ostrohu stojí tzv. Vlčkova věž, vysoká 13 m, pochází z 2. poloviny 13. století. V 1. patře hrotitý gotický portál z 15. století, v přízemí křížová klenba sklenutá na střední sloup. Pevnůstka Haselburg stojí sv. od zámku, je obklopena hradební zdí, vpravo od vstupní brány stojí zavalitá okrouhlá věž (průměr 14 m). Muzeum je umístěno v části zámku, který byl postaven na místě hradu ze 13. století. Poslední stavební úpravy zámku byly provedeny po požáru v roce 1857 posledními majiteli rodu Schwarzenberků. Expozice: Příroda v národním parku Šumava - základní informace o národním parku, o flóře, fotografie přírodních zajímavostí, zvířata a ptáci žijící v národním parku. Knihtisk - historie knihtisku ve Vimperku, ukázka miniaturních koránů (+ výroba), modlitební knížky, kalendáře, tiskařský lis, zlatící lis, aj. Sklářství - historie sklářství na vimpersku, ukázky hyalitu, malovaného, broušeného a řezaného skla. Dějiny města - zajímavosti z historie Vimperka. Kontakt na muzeum: 388 411 506
  • Lipnice

    Lipnice

    Spálené Poříčí, 33561

    (ve vzdálenosti 37,7 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Kdykoli zavítá pozorný cestovatel do Lipnice na Plzeňsku, je mile překvapen zvláštnostmi vesnice, jejím seskupením, výstavností a úhledností. Ves Lipnice je středověká okrouhlice na spálenopoříčském panství, která vznikla umělou kolonisací ve 14. stol.

    Pravděpodobně ji založili Švamberkové jako takzvanou Novou Ves nad Poříčím, která později dostala název Lipnice. Tento název pochází zřejmě od přírodního porostu trav, jimiž je naše ves obklopena, z nichž tráva lipnice patří mezi nejběžnější luční rostliny. Výklad o tom, že naše Lipnice vznikla podle stromu lípa, je méně pravděpodobný, i když je vesnice na lípy velmi bohatá. Na příhodně rovném hřbetu, táhnoucím se severně od Poříčí, vyměřili Švamberkové nejdříve řadu pěti usedlostí s půdou dělenou severojižně na pásy záhumenic. Potom na západní straně v pravém úhlu vystavěli šest dalších usedlostí a půdu za nimi rozdělili vějířovitě. Na zbývajících stranách jižní a východní rozměřili již jen po pěti usedlostech a půdu za nimi rozdělili paprsčitě jako na západní straně. Tak byla obestavěna rozlehlá náves s jednadvaceti láníky a dvaadvaceti lány. Vcházelo se do ní čtyřmi cestami. Z jihu od Poříčí - donedávna dolem, od vsi Ralova, k severovýchodu se táhl ouvoz k Hlubokému a vsi Zarubinům a jako čtvrtý ouvoz k Pranému. Uprostřed návsi vyhloubili rybník jako nádrž na vodu. V 16. stol. byla postavena nad rybníkem panská hospoda. Ve třicetileté válce byly zdejší vesnice zpustošeny. Po Bílé hoře bylo vypáleno Poříčí a Lhotka. Lipnice sice vypálena nebyla, ale nesmírně trpěla tím, že táhnoucí vojska nemohla do Poříčí, ale zůstala v Lipnici. R. 1645 vnikly pluky Nasavského do Lipnice. Byly zde asi týden, sekaly zelené obilí, které krmily koňmi. R. 1655 bylo ještě v Lipnici osm chalup prázdných. Teprve po r. 1700 se život lidí z Lipnice začíná konsolidovat. V r. 1772 postihla vesnici neúroda. Přišla zlá nemoc mor, která trvala dva roky. Velký stavební rozvoj obce nastal v 18. stol. Na návsi kolem rybníka byly postaveny obecní domky, kovárna, domky řemeslníků. Teprve po zastavění návsi vznikly „Kudličky“. V r. 1889 byla zřízena zastávka na železniční trati Rokycany - Nezvěstice, což přineslo další rozšíření obce. V krátkosti jsme se zmínili o historii obce Lipnice, která v r. 1991 oslavila 600 let svého trvání.

    Lipnice byla vyhlášena jako vesnická památková zóna. Hasičský sbor byl v Lipnici založen r. 1892 a v r. 1992 oslavil 100 let svého trvání. Pomník první světové války. Na něm nápis: Památce padlým vojínům ve světové válce ze zdejší obce věnují občané Lipničtí. Pod nápisem uvedeno 15 jmen.

  • Kostel Navštívení Panny Marie ve Vimperku

    Kostel Navštívení Panny Marie ve Vimperku

    Vimperk, 38501

    (ve vzdálenosti 37,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Ve Vimperku, v dolní části náměstí pod známou zvonicí najdete kostel Navštívení Panny Marie. Původně se jednalo o jednolodní raně gotickou svatyni, ale po přestavbách v roce 1365 a začátkem 16. století dostal kostel dnešní dvoulodní podobu, i když boční loď je velmi úzká. Sakristie je na severní straně propojena s kaplí sv. Anny, na jihozápadním nároží se tyčí hranolová kostelní věž s routovou střechou. Interiér zdobí především barokní (oltářní obraz Petra Brandla) a pseudogotické vybavení, ale také zbytky nástěnných gotických maleb, socha Madony z doby kolem roku 1400 a relikviář sv. Inocence s ostatky snad starověkého původu.

  • Městská zvonice Vimperk

    Městská zvonice Vimperk

    Vimperk, 38501

    (ve vzdálenosti 37,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Pozdně gotická městská zvonice vystavěná kolem r. 1500 se nachází na náměstí Svobody. V druhé polovině 19. století byla silně poškozena požáry a roku 1909 obnovena ve „slohu moderním“. Z původní gotické stavby se dochovala spodní část věže s kamenným ostěním vchodu, soklem, kordonovou římsou prvního patra a jednoho krakorce původního arkýře. Kolem roku 1900 byly do zvonice nainstalovány hodiny od L. Hainze z Prahy. Prohlídky možné s doprovodem referentky Turistického informačního střediska.

  • Rozhledna Kůsov

    Rozhledna Kůsov

    Kůsov 1, 384 73 Stachy, Stachy, 38473

    (ve vzdálenosti 38,5 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Sluneční hodiny se nacházejí na novodobé věži, přistavené k hlavní budově domova pro seniory v Kůsově v roce 1997. Ve věži je malá rozhledna do šumavké krajiny. Nedaleko se nachází malá naučná stezka o sklářství na Šumavě - Nová Huť v Kůsově. V místě je možnost venkovního posezení a občerstvení.

  • Nová huť v Kůsově

    Nová huť v Kůsově

    Kůsov 1, 384 73 Stachy, Stachy, 38473

    (ve vzdálenosti 38,5 km od Hotel Na Velké hospodě)

    V dubnu 1873 podal majitel sklárny ve Staré huti Rudolf Schmit žádost okresnímu hejtmanství v Sušici o povolení stavby nové sklárny a statku v Kůsově. Po dvou letech ohlásil dokončení stavby. Ve velkých prostorách byla zabudovaná plynová pec s regenerativním topením dvěma generátory. Novou huť provázely od počátku potíže. Za vypůjčené peníze byla sklárna postavena a poslední splátka byla zaplacena v roce 1889, kdy byla sklárna i se statkem po smrti majitele prodána Dr. J. Stinglovi, městskému lékaři v Kašperských Horách. Čtrnáctiletý provoz sklárny nebyl úspěšný a ani nový majitel provoz již neobnovil, sklárna vyhasla. V místě Nové huti stojí od roku 1963 domov důchodců.

  • Zámek Kratochvíle

    Zámek Kratochvíle

    Netolice, 38411

    (ve vzdálenosti 38,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zámek Kratochvíle je renesanční perlou italského stavitelství v jižních Čechách. Zámek se nachází asi 2 kilometry severozápadně od města Netolic na Prachaticku. Zámek je otevřen v dubnu a říjnu pouze o víkendech a od května do září denně kromě pondělí. Při návštěvě zámku si turisté kromě interiéru zámku mohou také prohlédnout zrestaurovanou zámeckou kapli Panny Marie a zahradní výstavní domek. V zámecké vile je k vidění expozice animovaného filmu. Kolem zámku je renesanční zahrada se záhony bylin a zemědělských plodin vytvářející geometrické obrazce, zahrada je obklopená zdí s baštami. Areál zámku se také stal tradičním místem pro konání nejrůznějších kulturních akcí.

    V blízkosti dnešního zámku stávala tvrz s hospodářským dvorem Leptáč, jejímž majitelem byl od roku 1569 Jakub Krčína z Jelčan. Tvrz však brzy získal Vilém z Rožmberka, který u ní zřídil velkou oboru. Vilém z Rožmberka nechal vybudovat v sousedství tvrze zámek. Výstavba zámku probíhala v letech 1583 – 1595 a byl jí pověřen výborný rožmberský stavitel Baltazar Maggi z Arogna. Kolem zámku byla obora pro zvěř, která patřila k největším v Čechách. V roce 1601 se zámek stal majetkem císaře Rudolfa II. Po vpádu vojsk pasovského arcibiskupa Leopolda byl zámek vyloupen a značně poškozen, zvěř v oboře byla pobita. Postupně se dalšími majiteli Kratochvíle stali Eggenberkové a po nich Schwarzenberkové. Koncem 17. století byl zbořen dvůr Leptáč. Na zámku proběhly stavební úpravy a ve vile zámku byly vytvořeny byty pro úředníky. Určitý čas byl zámek také využíván jako muzeum.

  • Zámek Vysoký hrádek - Infocentrum JE Temelín

    Zámek Vysoký hrádek - Infocentrum JE Temelín

    Temelín, 37305

    (ve vzdálenosti 39,1 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Březí ze zámečkem zvaným Hrádek se nachází 5 km jihozápadně od Týna nad Vltavou, v těsné blízkosti Jaderné elektrárny Temelín. Zámek je dvoukřídlá patrová budova. Uprostřed průčelí obráceného k jihu je dvoupatrová věž. Po pravé, východní straně věže je patrové stavení s klenutým přízemím, zřejmě bývalá tvrz, v nárožích podepřená. Západní křídlo je přístavek z 19. stol. Zámek je ve vlastnictví Jaderné elektrárny Temelín a je využit jako informační centrum jaderné elektrárny.

    První zmínka o vsi Březí pochází z roku 1367, kdy vladykou Albertem z Březí vymřel tento rod a panství získali jeho příbuzní vladykové z Býšova. Jako první z nich se uvádí Oldřich v r. 1440. Před r. 1520 drželi Březí bratři Jan a Mikuláš Rendlové z Úšavy. Roku 1526 je Mikuláš prodal Janu Nebřehovskému z Nebřehovic a r. 1556 koupil tvrz Zikmund Malovec. Václav Malovec přestavěl r. 1805 své sídlo na zámek. Jeho syn František jej pak r. 1825 prodal Josefu Hirschovi. V vlastnictví jejich potomků pak byl až do r. 1945. Zámek je dvoukřídlá patrová budova. Uprostřed průčelí obráceného k jihu je dvoupatrová věž a v ní nad vchodem znak Malovců s letopočtem 1805 a písmeny WM (Václav Malovec). Po pravé, východní straně věže je patrové stavení s klenutým přízemím, zřejmě bývalá tvrz, v nárožích podepřená. Západní křídlo je přístavek z 19. stol. Ve druhém pol. 20. stol zámek patřil místnímu JZD. Po zahájení stavby jaderné elektrárny byl převeden do jejího vlastnictví a elektrárna jej vlastní dodnes. Celý zámek byl zrestaurován.

  • Otáčivé hlediště v Týnu n. V.

    Otáčivé hlediště v Týnu n. V.

    Týn nad Vltavou, 37501

    (ve vzdálenosti 39,1 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Otáčivé hlediště v přírodním parku nabízí ozvučené a osvětlené prostředí a až 242 míst pro diváky. Představení zde probíhají celé léto. Hlediště bylo postaveno v roce 1983 ke stému výročí znovuotevření Národního divadla v Praze. Svými rozměry i kapacitou je menší než hlediště v Českém Krumlově, ale v atmosféře představení mu může směle konkurovat.
  • Kostel sv. Michaela v Bechyni

    Kostel sv. Michaela v Bechyni

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 39,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Severně od historického jádra Bechyně se rozkládá prostor bývalého hřbitova (do r. 1966) a na jeho okraji stojí kostel sv. Michaela. Raně barokní stavba z let 1667-1670 je patrně dílem A. de Alfieriho. Jedná se o centrální svatyni s jednolodím kruhového půdorysu a na severu navazující půlktuhový presbytář. Na jižním průčelí je krásná štuková výzdoba, rustikované pilastry a vstupní portál s tympanonem. Celá čelní stěna pak vrcholí dvěma malými hranolovými věžemi, ve kterých se ukrývají zvony z roku 1925 (původní byly roztaveny za první světové války). Všechny tři původní oltáře byly koncem 19. století opatřeny novými obrazy.

  • Bechyňský most Duha

    Bechyňský most Duha

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 39,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    V jižních Čechách zcela ojedinělý most se klene nad řekou Lužnicí těsně před jejím vstupem do Bechyně. Jeho výjimečnost spočívá v tom, že po něm vedou společně dva typy dopravního spojení - silnice a železniční trať Křižíkovy elektrické dráhy. Železobetonový most byl postaven v letech 1926 - 1928. Smělým parabolickým obloukem překlenul hluboko zaříznuté údolí Lužnice na východním okraji lázeňského městečka. Vozovka i železnice vedou ve stejné úrovni po mostovce, která je 50 m vysoko nad Lužnicí.

  • Obří hrad

    Obří hrad

    Nicov, 82496

    (ve vzdálenosti 39,3 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Nedaleko Kašperských Hor (asi 6 km jihovýchodně) se nachází ve výšce asi 1.005 m nad mořem pozůstatek pravěkého hradiště, po němž se dochovaly zbytky valů. Údajně se jedná o pozůstatky keltského opida, které bývá považováno za nejvýznamnější keltské kultovní místo na území naší republiky. Obří hrad se nachází nad údolím říčky Losenice nedaleko osady Popelná. Přístup sem je možný z Nicova po modré a žluté značce do Popelné, odkud pokračuje odbočka po červené. Jiná možnost přístupu je po trase červené značky z Kašperských Hor (asi 7 km) nebo z Churáňova (nejprve po modré, od Zlaté Studny po červené - celkem asi 10 km). Při cestě údolím Losenice jsou na svazích vidět kamenná moře s balvanitou sutí.

  • Kostel sv. Matěje v Bechyni

    Kostel sv. Matěje v Bechyni

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 39,3 km od Hotel Na Velké hospodě)

    V západní části dnešního náměstí T. G. Masaryka v Bechyni stojí děkanský kostel sv. Matěje. Hranolová kostelní věž s ochozem je známou dominantou města, ale její dnešní podoba je až dílem barokní přestavby z doby kolem roku 1740. Z toho období pochází i velká část mobiliáře. Původní svatyně, zníž se dochovalo síňové dvoulodí a pětiboce uzavřený presbytář, je pozdně gotická, z počátku 16. století. Následovaly ještě úpravy renesanční. V interiéru naleznete několik zajímavých soch od mistra Cornelise de Vose a v sakristii hliněný reliéf Panny Marie z konce 16. století.

  • Zámek Bechyně

    Zámek Bechyně

    Zámek 1, Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 39,4 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Renesanční zámek je výraznou dominantou města Bechyně na Táborsku v Jihočeském kraji. Zámek stojí na skalnatém ostrohu nad ústím říčky Smutné do Lužnice. Zámek s hranolovou věží uzavírá obdélníkové nádvoří. Nádvorní fasády zdobí nástěnné malby z 80. let 16. století, které u nás nemají obdoby. Znázorňují figurální, bitevní a biblické výjevy, ale i dekorativní a iluzivní architektonické motivy. Na jižní příčný trakt navazují dvě křídla,která jsou pozůstatkem původního gotického hradu.

    Rozlehlému, nyní parkově upravenému předhradí se vstupní bránou dominuje objekt pozdně gotické sýpky ze začátku 16. století, bývalý pivovar ze 16. století, jízdárna a stáje. Mezi zámeckými interiéry vyniká velký rožmberský sál s malířskou výzdobou z konce 16. století, zbrojnice s dřevěným kazetovým stropem a malbami, soudní síň se štukovou výzdobou a reprezentační sál, zvaný také Svatební síň Petra Voka. V původních zámeckých interiérech je k vidění historická expozice, v pěti podlažích bývalé sýpky na předhradí je Muzeum sochaře V. Preclíka, v bývalém zámeckém pivovaru je expozice Alšovy jihočeské galerie – česká a světová umělecká keramika.

    Již v 10. století zde bylo přemyslovské hradiště, které se později dostalo do majetku pražských biskupů, od kterých hradiště v roce 1268 koupil král Přemysl Otakar II., který na jeho místě založil královský hrad. Za Jana Lucemburského přešel hrad do majetku šlechty. Od roku 1340 jej vlastnili Šternberkové, pak se majitelé často střídali. V letech 1477 – 1530 drželi Bechyni opět Šternberkové, kteří hrad výrazně přestavěli, především vybudovali rozsáhlé pozdně gotické opevnění s dělovými baštami. V roce 1569 koupil Bechyni Petr Vok z Rožmberka, který nechal v letech 1581 – 1584 původní hrad podle plánů B. Maggiho přestavět na renesanční zámek. Kvůli dluhům byl však Petr Vok nucen v roce 1596 Bechyni prodat a bechyňské panství tak již potřetí získali Šternberkové, kteří jej drželi až do roku 1761, kdy Bechyně sňatkem přešla do majetku Paarů, kteří ji vlastnili až do roku 1948. Paarové provedli barokní a klasicistní úpravy, které však vzhled zámku příliš nezměnily, protože se soustředily především na zámecké interiéry. Později sloužil zámek potřebám ČSAV.

  • Františkánský klášter v Bechyni

    Františkánský klášter v Bechyni

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 39,5 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Bechyňský klášter byl založen řádem františkánů již koncem 13. století, ale po husitských válkách nezůstal z původního areálu kámen na kameni a tak se ve 2. polovině 15. století začalo stavět znovu. Vznikl malý pozdně gotický komplex klášterních budov s kostelem Nanebevzetí Panny Marie na jižním okraji. Hlavními staviteli byli pravděpodobně Zdeslav a Ladislav ze Šternberka. Čtvercový klášterní dvůr je obehnán ambitem, který je stejně jako sakristie, kostelní dvoulodí a západní předsíň sklenut sklípkovou klenbou. Jedná se tak o nejrozsáhlejší systém tohoto druhu klenby na území ČR. Ke kostelu byla v roce 1725 na základech staršího výklenku přistavěna barokní kaple Ukřižování Páně a Bolestné Panny Marie.

    Z vybavení je vhodné zmínit hlavní oltář kostela z roku 1780 (se sochami mistra F. Feita a V. Modlera) a také obrazy Františka z Assisi a sv. Antonína Paduánského, sand z dílny Karla Škréty. V trojboce uzavřeném presbytáři najdete čtyři renesanční náhrobníky.

  • Kostel sv. Petra a Pavla u Prachatic

    Kostel sv. Petra a Pavla u Prachatic

    Prachatice, 38301

    (ve vzdálenosti 39,5 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Hřbitovní kostel se nachází 1 km severně od Prachatic. Byl postaven již ve 12. století a jde tedy o nejstarší památku  Prachaticka. Většina stavebních prvků je raně gotická s barokními úpravami. V kobce pod kostelní věží se dochovaly nápisy žáků prachatické školy ze 16. a 17. století.

  • Zámek Kněžice

    Zámek Kněžice

    Petrovice u Sušice, 34182

    (ve vzdálenosti 40,1 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Secesní zámek se nachází ve vsi Kněžice na okraji Petrovic na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová dvoukřídlá budova, která má v přízemí klenuté prostory.

    Zámek byl vybudován v 18. století zřejmě na místě tvrze. V roce 1907 byl zámecký objekt zcela přestavěn a získal tak dnešní podobu. V posledních letech byl zámek využit jako domov důchodců.

  • Zámek Mirošov

    Zámek Mirošov

    Mirošov, 33843

    (ve vzdálenosti 40,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Barokní zámek je klenotem obce Mirošov na Rokycansku v Plzeňském kraji. Starý zámek je jednoduchá patrová budova. Nový zámek je obdélná patrová budova s rizalitem, mansardovou střechou, vížkou a balkónem. Zámecký areál obklopuje park.

    Po roce 1550 nechal Florián Gryspek z Gryspachu postavit nevelký renesanční zámek. Za Vratislavů z Mitrovic pak významný architekt J. Auguston vybudoval v 1. polovině 18. století nové barokní zámecké sídlo a barokně upravil i starší zámek. V letech 1726 – 1868 patřil zámek vídeňské dvorské komoře, poté jej vlastnil dr. Bethel Henry Strousberg. Později se zde vystřídalo několik majitelů, za 2. světové války sloužil zámek nacistům. V 70. letech minulého století byl zámecký objekt opraven.

    Otevírací doba Duben-Říjen každý první víkend v měsíci 10.00-16.00

  • Zámek Stádlec

    Zámek Stádlec

    Stádlec, 39162

    (ve vzdálenosti 40,3 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Renesanční zámek se nachází ve vsi Stádlec na Táborsku v Jihočeském kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova kolem čtvercového dvora, s vjezdem v ose pozdně barokního průčelí. Z jeho středu vyrůstá hranolová hodinová věž s bání, která je po stranách doplněna volutovými štíty. Zámecké stěny člení ornamenty, v nádvoří jsou na dvou krátkých protilehlých stranách přízemní arkády. Na zámku strávil poslední léta svého života a také zde v roce 1941 zemřel geniální vynálezce František Křižík.

    Na místě starší tvrze Vítů ze Rzavého byl kolem roku 1560 vybudován renesanční zámek. Začátkem 18. století přibyla zámecká kaple Bolestné P. Marie, později proměněná ve farní kostel. V letech 1830 – 1840 byl zámek pozdně barokně upraven. V roce 1953 bylo na zámku zřízeno odborné učiliště a domov mládeže.

  • Dolní brána v Prachaticích

    Dolní brána v Prachaticích

    Prachatice, 38301

    (ve vzdálenosti 40,5 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Dolní, dříve také Písecká brána, je součástí městského opevnění Prachatic. Brána byla postavena v 15. a 16. století a jde o jednu z nejcennějších staveb svého druhu v České republice. Jedná se totiž o dvojbránu, ve vnitřní i vnější hradbě. Vnitřní brána je pozdně gotická, vnější pak typicky renesanční, hranolová, s atikou zakončenou cimbuřím a psaníčkovým sgrafitem.

    Další doplňující informace získáte na této adrese.

  • Kostel sv. Jakuba v Prachaticích

    Kostel sv. Jakuba v Prachaticích

    Prachatice, 38301

    (ve vzdálenosti 40,6 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Kostel sv. Jakuba je jeden z nejvýznamnějších kostelů jižních Čech a leží v centru Prachatic. Jde o gotický děkanský trojlodní kostel. Byl založen již počátkem 14. století, ale z tohoto období se odchoval pouze presbytář. Další vzácné interiérové prvky včetně síťové klenby  pochází z přelomu 15. a 16. století. V 19. století získal kostel dnešní podobu, kdy byla hlavní věž po požáru přestavěna do podoby minaretu.

  • Stará radnice v Prachaticích

    Stará radnice v Prachaticích

    Prachatice, 38301

    (ve vzdálenosti 40,6 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Stará radnice se nachází v centru Prachatic a je sídlem městkého úřadu. Byla postavena v letech 1570-1571 v renesančním slohu. Unikátní je především čelní stěna budovy směrem na Velké náměstí s bohatou tzv. chioroscurovou malovanou výzdobou. Od roku 1850 v budově sídlil okresní soud, od roku 1974 okresní národní výbor. Při rekonstrukci v 90.letech 20. století byly objeveny interiérní malby a nápisy.

  • Dobronice

    Dobronice

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 40,7 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zřícenina se tyčí nad řekou Lužnicí u obce Dobronice u Bechyně 6 km od Bechyně. Hrad byl založen v první polovině 14. století, v polovině 15. století byl rozšířen a v 16. století k němu byly přistavěny obytné domy a kaple. Na konci 18. století se začalo s jeho bouráním a až na přelomu 19. a 20. století se hrad zajistil a opravil.

  • Prachatické městské hradby

    Prachatické městské hradby

    Prachatice, 38301

    (ve vzdálenosti 40,8 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Městské hradby Prachatic začaly vznikat již na počátku 15. století. Obklopují celé historické centrum města a jejich součástí je několik samostatných významných staveb. Např. tzv Bašta Helvít se nachází v ulici zahradní a je to jedna z nejdochovalejších bašt  v Čechách. Může se pyšnit šindelovou střechou. Velmi známá je také Dolní (Písecká) brána - dvojdílná, výrazná čtyřboká věž.

  • Hrad Velhartice

    Hrad Velhartice

    Velhartice 1, Velhartice, 34183

    (ve vzdálenosti 41,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Pozdně gotický hrad Velhartice patří k ojedinělým dílům české hradní architektury. Hrad se nachází na Klatovsku v Plzeňském kraji. Hrad Velhartice lze navštívit v dubnu a říjnu pouze o víkendech a svátcích a v květnu až září každý den kromě pondělí. Raritou evropského formátu hradu Velhartice je unikátní kamenný most se čtyřmi lomenými oblouky.

    Na počátku 14. století byl Buškem z Velhartic vytvořen mohutný hradní palác s obrovskou zdí. V další stavební etapě vznikla předsunutá hranolová věž se spojujícím mostem. Tato stavba byla přisuzována Buškovi ml. z Velhartic, komorníkovi Karla IV., ale podle stavebních návazností je pravděpodobnější, že ji nechal postavit až Menhart z Hradce, který byl od roku 1436 nejvyšším purkrabím na Karlštejně. Menhart měl v úmyslu hrad zpevnit a uschovat zde korunovační klenoty v době, kdy Karlštejn ohrožovali husité. Korunovační klenoty sem byly nakonec převezeny v době Menhartových sporů s králem Jiřím z Poděbrad. Po pánech z Hradce vlastnili hrad Švihovští z Rýzmberku a potom Zdeněk Lev z Rožmitálu. Po stavovském povstání hrad získal císařský generál Baltazar de Marradas, který ho prodal Martinovi de Hoeff Huertovi, ten hrad nechal přestavět a vytvořil Huertovo křídlo. Do roku 1945 pak hrad vlastnili Windischgrätzové. V současnosti hrad spravuje Národní památkový ústav v Plzni.

  • Zámek Nadějkov

    Zámek Nadějkov

    Nadějkov, 39852

    (ve vzdálenosti 41,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zámek se nachází v obci Nadějkov na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je protáhlá patrová budova s krátkými bočními křídly, které vybíhají do dvora, a mansardovou střechou. Zahradní průčelí se dvěma vjezdy má bohatě zdobenou fasádu, v jeho ose vyrůstá z hřebene střechy hranolová věž s cibulovitou bání a lucernou. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Již ve 14. století zde stála tvrz, jejíž majitelé se často střídali. Koncem 16. století byla tvrz renesančně upravena a ve 2. polovině 18. století za Antonína Ferdinanda Feuersteina byla přestavěna na klasicistní zámek. Ve 2. polovině minulého století byl zámecký objekt upraven pro školské účely. V současné době je zámek soukromým majetkem a probíhá jeho rekonstrukce.

  • Zbudov

    Zbudov

    Dívčice, 37348

    (ve vzdálenosti 41,4 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Ves Zbudov leží na okraji území známého jako Zbudovská blata v severozápadní části Českobudějovické pánve asi 5 km severozápadně od městečka Zliv v okrese České Budějovice v nadmořské výšce 390 m.

    Celá oblast Zbudovských blat byla v 16. století součástí majetku pánů z Hradce. Ti chtěli zabránit sedlákům v užívání blat, k němuž získali právo od předchozí vrchnosti. Tehdy nastaly spory a selské bouře, při jejichž potlačení byl vůdce sedláků, zbudovský rychtář Jakub Kubata roku 1581 popraven. Na základě těchto událostí získaly některé lokality v okolí Zbudova místní pojmenování (Soudný potok, Kubatova blata).

    Ve Zbudově a okolních vsích se dochovala řada příkladů blatské lidové architektury, kterou představují zejména zdobená průčelí a štíty selských usedlostí. Nejznámější soubor těchto staveb je v nedalekých Plástovicích a Holašovicích. Poblíž železniční zastávky Zbudov stojí na louce památník Jakuba Kubaty z roku 1904.

    Zbudov je od roku 1990 vesnickou památkovou zónou.

  • Hrad Vlčtejn

    Hrad Vlčtejn

    Zdemyslice, 83000

    (ve vzdálenosti 41,5 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zřícenina hradu Vlčtejn, nazývaného také Vildštejn, stojí na výrazné buližníkové skále. Hradní zřícenina Vlčtejn se nachází na Plzeňsku. Vlčtejn byl ukázkou malého šlechtického hradu s palácem jako hlavní obytnou i obrannou stavbou. Dochoval se obdélný palác, část obvodové hradby a složitý systém příkopů a valů. Branka a část zdi na skalisku pocházejí z romantických přístaveb. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Za stavebníky hradu jsou pravděpodobně považováni Rožmberkové, kteří získali zdejší panství ve 14. století. V roce 1421 obsadili hrad Vlčtejn husité a pod vedením Svojše ze Zahrádky se zde udrželi až do roku 1446. V roce 1451 byla na hradě podepsána tzv. Vildštejnská smlouva mezi rožmberskou a poděbradskou stranou. V roce 1611 na hradě pobýval Kryštof Harant z Polžic. Nepohodlný hrad však přestal postupně vyhovovat zvýšeným nárokům, majitelé tady nebydleli, a tak hrad zpustl a proměnil se ve zříceninu, v 18. a 19. století navíc zbytky hradu sloužily jako stavební materiál. V roce 1822 byl romanticky obnoven hradní palác, zanedlouho byl však opět opuštěn a v roce 1824 z velké části rozebrán na stavbu silnice.

  • Stádlecký most

    Stádlecký most

    Stádlec, 39162

    (ve vzdálenosti 41,6 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Jediný dochovaný empírový most v Čechách ční nad řekou Lužnicí mezi obcemi Stádlec a Dobřejice. Most postavil Vojtěch Lann podle návrhu B. Schnirchema a Ing. Gassnera v letech 1847-8. Na mostě je doprava omezena pro vozidla s maximální šířkou 2 metry.
  • Horská synagoga v Hartmanicích

    Horská synagoga v Hartmanicích

    Hartmanice, 34181

    (ve vzdálenosti 41,6 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Horská synagoga v Hartmanicích byla postavena okolo roku 1883. V květnu roku 2006 byla po desítkách let a po rekonstrukci znovu otevřena.
  • Zámek Hluboš

    Zámek Hluboš

    Hluboš 1, Hluboš, 26222

    (ve vzdálenosti 41,6 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zámek najdete na jižním úpatí Brd cca 10 km od Příbrami. Po roce 1990 vrátil stát zanedbaný zámek jeho původním majitelům, potomkům příbramského továrníka Josefa Kolaříka. V roce 1920 využíval zámek co by letní sídlo T.G. Masaryk. Jedna z expozic proto přibližuje život a dílo tohoto prvního československého prezidenta a jeho rodiny. Můžeme si zde prohlédnout bývalou Masarykovu pracovnu a salonek jeho manželky. Za prohlídku stojí velký koncertní sál doplněný dvěma zachovalými krby a lovecký salonek s expozicí o historii myslivosti. V horním křídle zámku je přístupný apartmán s malou jídelnou, společenským salonem a ložnicí. Patřil poslednímu majiteli zámku Josefu Kolaříkovi. Na jedné z chodeb je instalována Heraldická expozice “Úvod do světa erbů“, další expozice je o historii hlubošského parku, který byl okolo roku 1800 jednou z nejstarších botanických zahrad v Čechách. V areálu zámku probíhá po celý rok bohatý kulturní program. Je využíván i filmaři (seriál Pojišťovna štěstí).
  • Kostel Sv. Kateřiny Hartmanice

    Kostel Sv. Kateřiny Hartmanice

    Hartmanice, 34181

    (ve vzdálenosti 41,8 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Původně gotický, později zbarokizovaný kostel je dominantou města.
  • Tvrz Nezvěstice

    Tvrz Nezvěstice

    Nezvěstice, 33204

    (ve vzdálenosti 42,1 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Nejstarší písemné záznamy o existenci obce Nezvěstice nacházíme v pramenech ze 14. století. V té době stála nedaleko Úslavy tvrz, jejíž val a kamenné základy jsou ještě částečně zřetelné. Toto místo se dosud nazývá "Pod Zámečkem". Jedním z prvních majitelů byl pravděpodobně Aleš z Nezvěstic.

    Jak vyplývá z významných archeologických nálezů, byla krajina kolem Nezvěstic osídlena již v době bronzové. V nedalekém lese Svárči byla v 19. století odkryta mohylová pohřebiště a cenné nálezy z odkrytých mohyl umístěny v Západočeském muzeu v Plzni. I při práci na polích nalézali rolníci zbytky nádob, popelnic a hliněných střepů, a to hlavně na Vartě a při lámání kamene na Žákavské skále. Jak potvrdil archeologický průzkum Západočeského muzea, byly v nedávné době objeveny důležité doklady osídlení v 15.-17. století v prostoru blízko Zámečku.

  • Zřícenina Lopata

    Zřícenina Lopata

    Nezvěstice, 33204

    (ve vzdálenosti 42,1 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zřícenina hradu Lopata se ukrývá na strmém skalisku uprostřed hlubokých lesů na Plzeňsku. Najdete jej asi 2 kilometry severně od městečka Nezvěstice pár metrů od hlavní silnice. Zachovaly se základy severní okrouhlé věže, zbytky cisterny vytesané do skály a zdivo hradního paláce. Ke zbytkům vstupního gotického portálu přiléhají základy hranolové věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad zřejmě založil v letech 1367 – 1377 Heřman z Litic. Za husitských válek vlastnil hrad loupeživý rytíř Habart z Lopaty. V roce 1433 hrad dobylo husitské vojsko. Opuštěný hrad Lopata již nebyl obnoven a prakticky zanikl, až jej v letech 1885 – 1887 prokopal kozelský zahradník a amatérský archeolog F. X. Franc.

  • Hrad Vysoký Chlumec

    Hrad Vysoký Chlumec

    Vysoký Chlumec, 26252

    (ve vzdálenosti 42,1 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Hrad Vysoký Chlumec stojí na vrcholu výrazného částečně zalesněného kopce nad stejnojmennou obcí. Hrad si dodnes udržel charakter středověkého sídla a představuje nepravidelnou dvoupalácovou dispozici, obklopenou parkánem a hradbou. Ve zdech hlavního paláce jsou drobná gotická okénka a rekonstruovaná velká okna s kamennými kříži, krátká křídla zdobí psaníčková sgrafita. V zachované části východního křídla je kromě kaple i renesanční schodišťová věž s cibulovou bání. Dolní hrad spojuje s hradním jádrem hradba s gotickou bránou, v jihozápadním nároží je hranolová věž a obdélná budova z 15. století.

    Hrad založil v poslední čtvrtině 14. století oblíbenec krále Václava IV. Purkart z Janovic, jeho rodu pak hrad patřil asi do roku 1470. Od roku 1474 vlastnili hrad Lobkovicové, kteří ho postupně pozdně goticky a renesančně přestavěli, rozšířili a zdokonalili hradní opevnění. V 17. století přibyla arkáda s vestavěným schodištěm, spojující dvě krátká palácová křídla, a především vzniklo západní předhradí s mostem a barokní bránou. Po roce 1623 se za Polyxeny z Lobkovic stal Vysoký Chlumec střediskem celého kraje a také centrem tuhé rekatolizace. Hradní vězení tehdy naplnili četní evangelíci, kteří se odmítli vzdát své víry a nechtěli přestoupit na katolickou víru. V roce 1652 se zřítila část východního hradního křídla a do zbytků byla vestavěna kaple. Po 2. světové válce byl hrad zestátněn. V 70. a 80. letech minulého století probíhala nákladná rekonstrukce a poté byl hrad zpřístupněn veřejnosti. Po roce 1990 byl hrad v restituci vrácen dědicům původních majitelů.

    Dnes je hrad pro veřejnost uzavřen, protože současný majitel Martin Lobkowicz prohlídku hradu neumožňuje.

  • Kostel sv. Matěje v Horšicích

    Kostel sv. Matěje v Horšicích

    Horšice, 33455

    (ve vzdálenosti 43,3 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Obec Horšice leží jihovýchodně od Přeštic a první písemná zmínka o obci je z roku 1245. Dominantou obce je gotický kostel svatého Matěje pocházející ze 14. století. Kostel byl rozšířen o barokní kapli a nad kostelem se zvedá gotizující věž z roku 1859. Kostel se vyznačuje hrotitými okny, lomeným profilovaným portálem a gotickou klenbou v presbytáři.

  • Plástovice

    Plástovice

    Sedlec, 37347

    (ve vzdálenosti 43,3 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Obec Plástovice je jedním z hlavních středisek Hlubocko-zbudovských blat. Leží 9 km západně od Hluboké nad Vltavou v okrese České Budějovice v nadmořské výšce 398 m. Víska je poprvé připomínána již roku 1360. Dnes je jednou z mála, jíž zůstala téměř v nezměněném stavu zachována tvář typické blatské vsi 19. století. Dochoval se zde zcela ojedinělý soubor blatských selských statků s bohatě zdobenými štíty, soustředěný okolo členité rozlehlé návsi. Stavby pocházející z poloviny 19. století jsou upraveny ve stylu tzv. selského baroka. Plástovice bývají - spolu s nedalekými Holašovicemi, vsí podobného charakteru - hojně využívány filmaři pro autenticitu prostředí 19. století.

    Od roku 1995 jsou Plástovice vesnickou památkovou rezervací.

  • Kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě

    Kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě

    Dobrá Voda, Hartmanice, 34181

    (ve vzdálenosti 43,8 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Na místě dřevěné kaple dal v roce 1706 Karel František Villani vybudovat kostel ke cti sv. Vintíře, který byl v roce 1735 povýšen na farní. Dobrá Voda se stala poutním místem, kam o svátku sv. Vintíře putovalo tisíce poutníků z Čech i Bavorska. Dobrá Voda byla čtyři desetiletí součástí a zároveň správním střediskem vojenského výcvikového prostoru. Kostel sv. Vintíře, který v době existence vojenského újezdu sloužil jako skladiště, byl opraven a v roce 1995 znovu vysvěcen. Nyní jej zdobí unikátní skleněný oltář a čtrnáct skleněných plastik s tematikou křížové cesty. Autorkou obou děl je sklářská výtvarnice Vladimíra Tesařová. Svého druhu zcela jedinečné oltářní retabulum realizovala v roce 2001. V roce 2003 je doplnila čtrnácti zastaveními křížové cesty. Oltář s rozměry 4,5 m x 3,2 m váží pět tun, každá z plastik o rozměrech metr krát metr má hmotnost 130 kg. Dílo je opravdu působivé. Oltář má návaznost na život svatého Vintíře. Proto je na něm vyobrazen například jeho učitel, biskup Wolfgang z Řezna. V Dobré Vodě se koná dvakrát ročně pouť – druhou neděli po Svatodušních svátcích v květnu či červnu a ve výroční den úmrtí svatého Vintíře (připadá na 9. října). Tato pouť se koná každoročně již od 14. století, tradice byla obnovena v roce 1992. Informace: Muzeum Dr. Šimona Adlera, tel.: 376 593 412, Městské informační středisko - Hartmanice 40, 342 01 Sušice, tel.: 376593059, e-mail: ishartmanice@quick.cz
  • Zámek Kozel

    Zámek Kozel

    Šťáhlavy 67, Šťáhlavy, 33203

    (ve vzdálenosti 44,1 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zámek vznikl jako reprezentační lovecké sídlo nezvykle pozdě, tj. až koncem 18. století. Na hony se sem sjížděla šlechta z celých Čech. V polovině 90. let 18. století byla přistavěna kaple, jízdárna, lokajna a konírna. Nachází se zde původní zařízení, převážně rokokové a klasicistní. Obdivovat můžete halu s malbou navozující iluzi zimní zahrady, Kuřácký salón se sbírkou dýmek, ložnici pro hosty s rokokovým lůžkem, toaletní pokojík, Lovecký salónek s renesančními zbraněmi, Kulečníkový sál a další salóny a pokoje, které vás vrátí zpět na přelom 18. a 19. století. V bývalé stáji se dnes vystavuje rodinné empírové divadlo s původní konstrukcí a kulisami. Zámek je obklopen parkem v anglickém stylu, kde roste přes 6 000 stromů.
  • Zřícenina Valdek

    Zřícenina Valdek

    Jince, 26223

    (ve vzdálenosti 44,5 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zřícenina gotického hradu se nachází na významném ostrohu v okrese Příbram. Hrad byl založen v druhé polovině 13. století rodem Buziců. Střídali se zde často méně majetní majitelé. Od roku 1623 se uvádí jako pustý.

  • Příběnice - zřícenina hradu

    Příběnice - zřícenina hradu

    Malšice, 39175

    (ve vzdálenosti 44,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zřícenina je situována do záhybu řeky Lužnice. Leží asi 8 km jihozápadně od Tábora. Hrad byl postaven již v první polovině 13. století. Rozšířen byl pak ve století 14. Roku 1420 byl dobyt Husity. Po uzavření míru husitů se Zikmundem byl hrad po dohodě zbourán. Na protějším vrchu leží hrad Příběničky, se kterým společně tvořili jednu z největších pevností u nás.

  • Zřícenina Skála

    Zřícenina Skála

    Radkovice, 82978

    (ve vzdálenosti 45,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Romantické zříceniny hradu Skála se ukrývají v hlubokém lese na členitém buližníkovém hřebenu poblíž Přeštic na Plzeňsku. Dispozice hradu byla neobvyklá. Hrad totiž tvořila za sebou umístěná 2 samostatná hradní jádra – Horní a Dolní hrad – které mohly plnit obrannou i obytnou funkci, a to nezávisle na sobě. Šlo tedy o u nás velmi vzácný typ dvojhradu. Horní hrad tvořily dva paláce. Dolní hrad byl donjonového typu s čtverhrannou obytnou věží. Kromě mohutných valů a příkopů se zachovaly zbytky hradeb přilepené ke skále a zdivo hradního paláce. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1318, kdy se po hradu psal Vilém z Rýzmberka. Za pánů z Rýzmberka hrad třikrát dobývalo vojsko krále Václava IV. Výsledky obléhání však nejsou přesně známy. V roce 1441 byl však hrad dobyt a vypálen kvůli loupeživým nájezdům hradní posádky. Hrad byl poté znovu obnoven, avšak postupně chátral a v roce 1568 se uvádí již jako pustý. Protože se z hradu ještě v 17. století zachovaly mohutné zříceniny, ve kterých se ukrývali loupežníci, nechal císař v roce 1652 Skálu rozbořit.

  • Malé Chrášťany

    Malé Chrášťany

    Sedlec, 37347

    (ve vzdálenosti 45,3 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Malá vesnička s krásnou architekturou. Dílo Šebestiána Brennera, který stavěl ve stylu blízkých Plástovic. Vesnice stojí za návštěvu. Jen o víkendech je těžko dostupná veřejnou dopravou. Od roku 1995 jsou Malé Chrášťany vesnickou památkovou rezervací.

  • Zámek Šťáhlavy s kostelem sv. Vojtěcha

    Zámek Šťáhlavy s kostelem sv. Vojtěcha

    Šťáhlavy, 33203

    (ve vzdálenosti 45,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zámek je dominantou obce Šťáhlavy na Plzeňsku. Má půdorys písmene U a skládá se z renesančního křídla a mladších přístaveb spojujících nejstarší zámeckou část s barokním traktem. Fasáda renesanční části zámku je zdobena sgrafitem. V ohradní zdi zámku se dochoval bosovaný portál s erby Kokořovců a také kostel sv. Vojtěcha, původně šestiboká kaple z 1. pol. 17 století, upravená v pozdně barokní kostel roku 1778. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Karel Kokořovec z Kokořova nechal na počátku 17. století postavit renesanční zámek. Později byly provedeny barokní úpravy. K podstatnému rozšíření zámeckému areálu došlo v 80. letech 18. století za Černínů z Chudenic, kteří zámek vlastnili do roku 1816, poté se zámek stal majetkem Valdštejnů, za kterých však zámek přestal sloužit jako sídlo vrchnosti a byl využíván pouze jako byty pro úředníky. V posledních letech byl zámecký objekt využíván k hospodářským účelům.

  • Zámek Nebílovy

    Zámek Nebílovy

    Nezvěstice, 80106

    (ve vzdálenosti 46,3 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Hrabě Adam ze Steinau dal postavil na začátku 18. stol. na místě nepříliš rozsáhlé renesanční tvrze reprezentativní barokní zámek. Vznikl nejspíše podle předlohy architekta Hildebrandta. Rozsáhlý objekt se skládá ze dvou proti sobě postavených traktů. Směrem k nádvoří mají oba trakty arkádové lodžie. V roce 1715 získali zámek Černínové, nejprve nechali objekt zpustnout, až Jan Vojtěch Černín v letech 1785-89 zámek s velkými náklady opravil. Od roku 1816 měli zámek v držení Valdštejnové, po první pozemkové reformě podlehl zkáze. V současné době probíhá na zámku rekonstrukce. Návštěvník si zde může prohlédnout barokně a rokokově upravené šlechtické interiéry, ukázky květinových motivů v umění, jedinečný soubor benátských lustrů. Nástěnné malby od A. Tuvory s motivy exotických krajin jsou k vidění v prvním patře zadní budovy. Zámek je otevřen veřejnosti.

    Otevírací doba duben, říjen: So, Ne, svátky 9-12 a 13-16 h  květen, září: denně mimo Po 9-12 a 13-16 h  červen - srpen: denně mimo Po 9 -12 a 13-17 h

    Vstupné dospělí 40,- Kč  děti, studenti, vojáci, důchodci, invalidé 20,- Kč  děti do 6 let 5,- Kč školní výpravy 10,- Kč  Cizojazyčný výklad: plné 90,- Kč snížené 70,- Kč

  • Zřícenina hradu Hus

    Zřícenina hradu Hus

    Zbytiny, 38441

    (ve vzdálenosti 46,5 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Zřícenina se rozkládá mezi obcemi Mynárovice a Blažejovice nedaleko obce Zbytiny. Je situován do záhybu říčky Blanice pod Panským vrchem. Nejprve byla postavena pouze strážní věž, ke které se později postavil hrad. V 15.století se zde usadili loupežníci, a proto byl hrad vypálen a zbořen.

  • Dobčice

    Dobčice

    Záboří, 80440

    (ve vzdálenosti 47,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Dobčice leží ve stejné oblasti, jako mnohem známější Holašovice. I jednotlivé prvky výzdoby štítů jsou podobné. A stejně jako ony byly v minulosti německou vsí. Na prostorné návsi s rybníčkem nestojí žádné novostavby a vypadá to tam jako za starých dob. Vesnici těsně míjí silnice na Lhenice, stačí jen odbočit. Od roku 1990 jsou Dobčice vyhlášeny vesnickou památkovou zónou.

  • Kostel sv. Štěpána Kvilda

    Kostel sv. Štěpána Kvilda

    Kvilda, 38493

    (ve vzdálenosti 47,5 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Původní kostel z 2. poloviny 18. století po vyhoření byl nahrazen kostelem dnešním. Kamenný kostel byl postaven v letech 1892-4.
  • Karlův hrádek

    Karlův hrádek

    Hluboká nad Vltavou, 37343

    (ve vzdálenosti 47,7 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Výrazné zříceniny hradu Hrádek, zvaného také Karlshaus, stojí na zalesněném ostrohu nad levým břehem Vltavy. Zřícenina hradu Hrádek se nachází na Českobudějovicku v Jihočeském kraji. Hrad nepravidelného, přibližně trojúhelníkového půdorysu, byl na všech stranách obehnán neobvykle mohutným příkopem a valem. Vstup do hradu střežila brána v průjezdu severního křídla, v níž lze dodnes vidět kamenné lavice. Z větší části se dochovala hradní kaple. Hrad patřil k objektům bezvěžové dispozice, typově vycházejících z přemyslovských hradů s obvodovou zástavbou. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil Karel IV. Poprvé se hrad připomíná v roce 1357, ale již velmi brzy – koncem 14. století – však všechny zprávy o hradu mizí a dá se předpokládat, že byl opuštěn a ponechán svému osudu.

  • Tvrz Čachrov

    Tvrz Čachrov

    Čachrov, 34002

    (ve vzdálenosti 47,8 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Mohutná gotická tvrz je výraznou dominantou vsi Čachrov na Klatovsku v Plzeňském kraji. Tvrz je obdélná třípatrová budova z lomového zdiva. Tvrz byla obklopena příkopem s vodou a její značné rozměry vedly k tomu, že byla někdy označována i jako hrad. Do dnešní doby se z ní dochovala mohutná věž, do které se vstupovalo ve výši prvního patra dodnes existujícím hrotitým portálem a odtud do úzké chodby, z níž vedly vchody do obytných místností. Podobně bylo původně rozděleno i přízemí. Dnešní dolní vchod byl proražen až později.

    V letech 1362 a 1364 uvádějí prameny jako držitele obce Viléma z Čachrova, který zde v létech 1380 - 1390 postavil na náhorní planině, uzavírající hluboká údolí, táhnoucí se od severozápadu a od východu, výstavnou a mohutnou tvrz. Potomci Viléma z Čachrova drželi tvrz a statek ještě roku 1446. Později byl čachrovský statek připojen k velhartickému panství Děpolta z Rýzmberka a tvrz, která přestala sloužit jako trvalé sídlo majitele, byla opuštěna a zpustla. V druhé polovině 18. století byla budova staré tvrze změněna v sýpku, která však vnější původní podobu tvrze nezměnila. Roku 1976 je obnovena původní valbová střechu, pokrytou dosud šindelem.

  • Dumetovský dům

    Dumetovský dům

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 47,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Tato státem památkově chráněná stavba představuje nejlépe dochovaný měšťanský dům ve městě Rokycany. První zmínka o domě pochází z roku 1542. Dům pravděpodobně stál na svém místě už dávno předtím, minimálně od 14. století, ale teprve renesanční přestavba v 16. století mu dala dnešní dispozici. V majetku Dumetů zůstal dům až do roku 1601. V 18.století dům prošel celkovou barokní přestavbou. Původně renesanční měšťanský dům pokryla hravá pozdně barokní fasáda.

  • Kostel Panny Marie Sněžné v Rokycanech

    Kostel Panny Marie Sněžné v Rokycanech

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 47,9 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Kostel Panny Marie Sněžné, neboli děkanský kostel, je hlavní rokycanskou sakrální stavbou. Existence kostela je zmiňována současně s prvními doloženými zprávami o městě z roku 1110. Dnešní kostel dodnes nese znaky vysoké vznosné gotické stavby zejména v oblasti presbyteria, kde se uchovaly gotické opěrné pilíře. Po požáru jej znovu barokně přestavěl architekt Palliardi v r. 1788, avšak bez věže nahrazené pouze dřevěnou zvonicí. Věž přistavěl až v roce 1823 pražský stavitel Hoger. Budova je trojlodní. Obsahuje nádherný hlavní oltář ze tří druhů mramoru v rokokovém slohu.

    K chrámovému pokladu náleží zajímavá gotická zlacená bronzová monstrance, překrásná barokní stříbrná paprskovitá monstrance s drahými kameny a perlami a dva bohatě tepané zlacené stříbrné barokní kalichy. Z chrámových textilií je světově proslulá gotická kasule rokycanská s vyšívanou postavou Sv. Alžběty, Panny Marie a další světice.

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Rokycanech

    Kostel Nejsvětější Trojice v Rokycanech

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 48,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěný v roce 1609 rokycanskými protestanty. Sloužil pak, od roku 1629 bohoslužbám katolíků a jako hřbitovní kostel. Nachází se na zrušeném, parkově upraveném městském hřbitově, jihozápadně od starých městských hradeb a západně od náměstí T.G.Masaryka.

    Navenek jsou zdi kostela vybaveny novogotickými opěráky, po třech na bočních stranách, čtyři na presbytáři a čtyři na každém rohu lodi. Na jihozápadním rohu ke kostelu připojena úzká věž s šestibokou jehlanovitou střechou, na její špici kříž, uvnitř točité schodiště. V úrovni hlavní římsy kostela přetnuta i věž identickou horizontální profilovanou římsou. Nad ní na třech stranách věže (kromě té přivrácené ke střeše kostela) obloukovitě zakončená protáhlá okna. Do kostela vedou dva, symetricky umístěné boční vchody. Nad římsou vlastního portálu plasticky dekorované nadpraží, nad ním trojúhelníkový štít s výplní motivu hlavy anděla. V současné době slouží jako farní chrám pravoslavné církve.

  • Hrad Radyně

    Hrad Radyně

    Starý Plzenec, 33202

    (ve vzdálenosti 48,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Historie: Královský hrad Radyně byl vystavěn Karlem IV. a původně byl nazýván Karlskrone, tento název se ale moc neujal a do podvědomí se hrad vžil spíše jako Radyně. Od svého vzniku plnil správní a ochrannou funkci sídla Staré Plzně. V průběhu let často hrad měnil majitele a byl také nezřídka zastavován. Několikrát i vyhořel. Jedinečnost Radyně spočívá v čisté architektuře lucemburské gotiky, kterou nenarušily žádné pozdější stavební úpravy. Info: Dobrá asfaltová cesta vede od silnice přímo až k Radyni, kde je menší parkoviště, lavičky a hospoda. Vstup na věž, ze které je krásný výhled do širého okolí, stojí 30Kč. Otvírací doba v sezoně je od 10 do 18 hod kromě podnělí. V noci je hrad osvětlen z několik stran. Občas se zde konají různí akce. Nedávno proběhla rozsáhlá rekonstrukce Radyně. Pověst: K hradu se váže několik pověstí a legend. Podle jedné z nich zde žil zlý a mstivý Radouš, který měl oslí uši. Pomocí temných sil vybudoval v lese na kopci hrad. Každá žena, kterou si sem nechal přivést, mu porodila dítě s oslíma ušima a Radouš ji dal vždy zabít i s dítětem. Protože byl Radouš ve spojení s ďábelskou mocí, věřil, že se mu nic nemůže stát. Bál se ale bouřky. Jednou se při velké bouři schoval do sklepení, ale blesk zasáhl hradní věž, věž se zhroutila a pohřbila Radouše ve svých sutinách. Od té doby na Radyni straší Radoušův duch.

  • Zámek Dobříš

    Zámek Dobříš

    Zámek č.p. 1, Dobříš, 26301

    (ve vzdálenosti 48,2 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Původní královský statek byl poprvé zmíněn 1252. Současná podoba rokokového zámku pochází z let 1745 – 1765. Na rozlehlou trojkřídlou patrovou budovu s mansardovými střechami navazuje udržovaný francouzský park. Nalezente zde ukázku rokokové zahradní architektury s řadou soch od Ignáce Františka Platzera. V zámku si můžete prohlédnout pokoje s výzdobou ve stylu pozdního baroka, rokoka a klasicismu. Výrazný je Zrcadlový sál s bohatou štukovou výzdobou a freskami od Jana P. Molitora. V areálu zámku se nachází městské muzeum s výstavou historických motocyklů, galerie JCM a zámecká restaurace. Zámek Dobříš nabízí celoroční prohlídky expozice a francouzské zahrady. Pořádají se tu i svatební obřady, slavnostní večery, koncerty.
  • Třešňový Újezdec

    Třešňový Újezdec

    Lhenice, 38402

    (ve vzdálenosti 48,3 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Krásná vesnička na Lhenicku pod kopcem Buglatou. Náves lemována krásnými statky, podobně jako v blízké Vodici. Pěšky nebo na horském kole je možno pokračovat sedlem Blanského lesa na Brloh a Křemži. Třešňový Újezdec byl v roce 1995 vyhlášen vesnickou památkovou zónou.

  • Hirschova vila

    Hirschova vila

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 48,6 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Hirschova vila, spíše však zámeček, je jedna z nejčistších ukázek neorenesanční architektury v Rokycanech. Izolovaně stojící objekt je na severní straně otočen do továrního dvora, zatímco na jihu hledí do upravené zahrady. Hirschova vila je patrová, přísně symetrická stavba s dominantním jižním průčelím. Jeho fasádu člení hluboký střední rizalit s hlavním vchodem ukrytým v předsíňce mezi dvojitým sloupovým. V prvním patře přechází rizalit v monumentální balkon s balustrádovým zábradlím. Vnější hranici rizalitu zde vymezují po stranách jónské sloupy. Střední trakt vily ještě opticky zvyšuje atika s balustrádou. Nad oběma bočními trakty se zdvíhají nárožní věžice ve tvaru komolého jehlance inspirované francouzskou neorenesancí. Slohový ráz vily dotvářejí i takové detaily jako původní komíny z neomítnutých cihel na střeše, nebo dřevěné vstupní dveře s plastickými ornamenty. Prostor před domem tvoří reprezentativní zahrada s parkovou úpravou. V ose průčelí je neorenesanční kovová kašna ve tvaru ženské postavy, která stojí na váze. Kašnu lemuje kruhový kamenný bazén. Na místě původního vjezdu do zahrady se tak dnes nachází neestetická provizorní bouda vrátnice.

  • Munice

    Munice

    Hluboká nad Vltavou, 37341

    (ve vzdálenosti 48,6 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Vesnice poblíž Hluboké nad Vltavou, směrem na Zliv. Jižní strana návsi je lemována zachovalými statky ve stylu selského baroka, s mohutnými volutami. Tradiční jihočeská stavení byla důvodem k vyhlášení vesnické památkové zóny v roce 1990.

  • Vodní hrad Švihov

    Vodní hrad Švihov

    Švihov, 34012

    (ve vzdálenosti 48,7 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Pozdně gotický hrad byl původně vodou chráněnou tvrzí ze 14. století patřící rodu Rýzmbergů. V 15. století byla tvrz napadena a získána husity. Koncem 15. a začátkem 16. století postavil na jejím původním místě Půta Vihovský z Rýzmberka nový hrad s vodním opevněním, které vytvořilo umělý ostrov. Po třicetileté válce byl hrad změněn na sýpku a v 19. stol. opuštěn. Rozsáhlé opravy hradu byly provedeny státem po roce 1950. Interiéry hradu přibližují návštěvníkům život v 16. století. V kapli jsou umístěny hodnotné plastiky, zajímavá je rovněž hradní zbrojnice.
  • Hauswaldská kaple

    Hauswaldská kaple

    Srní, 34194

    (ve vzdálenosti 48,8 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Staré poutní místo. Roku 1820 tu byla postavena kaplička, časem však přestala vyhovovat stále narůstajícímu množství poutníků.Proto byla asi po 40 letech postavena velká kaple, která sloužila až do doby po druhé světové válce. Po odsunu německého obyvatelstva a vybudovaní železné opony byla odstřelena příslušníky armády. Nejlepší přístup je z parkoviště od Rechle na začátku Vchýnicko-Tetovského kanálu. Příjemnou procházkou podél kanálu dojdete asi po 5 km k odbočce do Srní a po několika metrech dál ke značené odbočce přes kanál do lesa. Ke kapli dojdete asi po 300 metrech. Dnes jsou základy kaple zrekonstruované a okolí upraveno.

  • Zámek Týnec

    Zámek Týnec

    Týnec, 82362

    (ve vzdálenosti 49,1 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Mohutný barokní zámek se nachází v obci Týnec na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek je dvoupatrová budova krytá mansardovou střechou. Zámek není veřejnosti přístupný. Kolem roku 1720 byl za Krakovských z Kolovrat podle projektu významného architekta J. Augustona vybudován rozsáhlý barokní zámek. Výstavba zámku byla úplně dokončena až v roce 1760. V roce 1935 koupila zámecký objekt Městská spořitelna ve Velvarech, poté zámek v roce 1937 získal Spolek pro péči o sirotky v Praze. Od roku 1951 vlastnila zámek pražská evangelická církev metodistická, která zde zřídila útulek pro tělesně postižené děti, později byl zámek i majetkem státu. V současné době se uskutečňuje rekonstrukce zámeckého objektu.

  • Slovanské hradiště Hůrka

    Slovanské hradiště Hůrka

    Starý Plzenec, 33202

    (ve vzdálenosti 49,5 km od Hotel Na Velké hospodě)

    Slovanské hradiště Hůrka leží v blízkosti města Starý Plzenec. V době Přemyslovců bylo hradiště správním centrem západních Čech. Z původního hradiště se do dnešních dnů dochovala kromě valů a základů kostelů svatého Vavřince a svatého Kříže, rotunda svatého Petra. V roce 1978 bylo hradiště Hůrka vyhlášeno Národní kulturní památkou. První zmínka o hradišti je z roku 976. Na kopci nad řekou Úslavou stával pravděpodobně dřevěný hrad chráněný valy. Hradiště mělo rozlohu 1 ha. Románská rotunda byla postavena v předhradí v 10. století a jako jediná se z hradiště dochovala. Součástí hradu býval kostel svatého Vavřince. Svůj význam ztratilo hradiště ve 13. století kdy vzniklo město Plzeň.

WEB UKLADÁ COOKIES

Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies na Váš počítač.